Příspěvky podle tagů
491 příspěvků
Když hovoříme o jednom z poslání církve, kterým je nést evangelium, dostáváme se do napětí, které je vyjádřeno v následujících třech slovech: církev, kultura a evangelium. Jak dosáhnout toho, aby všechny tři aspekty byly rovnoměrně a smysluplně zastoupené?
Sdílet
Když dnes usedáme do kostelních lavic, považujeme za zcela přirozené, že na nás farář hovoří česky – pro většinu z nás mateřským jazykem. Stejně tak, když si doma otevřeme Bibli. Křesťanství je v českém prostředí plně implementováno. Proč je ale liturgický jazyk tak důležitý? Proč je důležité, aby církevní obřady byly vedeny ve srozumitelném – nejlépe však mateřském – jazyce?
Sdílet
Mezi sekulární společností a křesťanskými církvemi nelze narýsovat pomyslnou hranici, jako by šlo o dva naprosto odlišné světy. Oba jsou v něčem rozdílné, v něčem se prolínají, v něčem jsou dokonce stejné. Některá církevní společenství mají v oblasti sexuality na své členy vysoké, leckdy jen těžko splnitelné mravní nároky.
Sdílet
Je slučitelné křesťanství a antinatalismus? Platí, že žádná doba není tak zlá, abychom do ní nemohli přivést děti? I na to hledá odpovědi nový díl podcastu Týden bez filtru.
Sdílet
Zlo je v našem světě všudypřítomné. Bůh sice dobro i zlo daleko přesahuje, k nám lidem se ale rozhodl být dobrý, a o to jde. Záleží mu však nejen na našem dobru, ale i na naší dobrotě, ba na té víc. Nicméně bez nápravy vlastního srdce toho pro druhé příliš dobrého neuděláme.
Sdílet
Setkal jsem se v životě s lidmi, na nichž se viditelně podepsalo, že nedokázali odpustit sami sobě ani druhým. Je zvláštní, že strach odpustit a smířit se dokáže paralyzovat i ty, kteří se pokládají za křesťany. Kdyby nás – nedejbůh – Bůh soudil podle toho, jak se díváme na sebe a na druhé, byli bychom dávno ztraceni. Kněz Antonín Hýža uměl jako málokdo pochopit, že odpuštění a smíření není jen věcí terapeutickou, ale že jde o uzdravení celé lidské bytosti.
Sdílet
Před pár lety vydalo nakladatelství Návrat domů knihu Nekončící milost. Vzpomínám si, že jsem tuto knihu přečetl jedním dechem. I když jsem Bibli celkem znal, vyrůstal jsem v církvi a byl jsem kazatelem, autorův pohled na milost na mě zapůsobil jak polití živou vodou.
Sdílet
Co to znamená být já, když si nemohu vzpomenout na to, kdo jsem? Když si o sobě nevybavuji základní fakta? Díky pacientům s demencí se dovídáme více o povaze duše. V duši je více, než jsme si původně mysleli, a potvrzuje to několik studií.
Sdílet
Jedním z pomyslných fíkových listů je, že se začneme skrývat za tvrzení, že to či ono jsme sice udělali, ale nemohli jsme jinak, protože jsme konali v něčím jménu. Jinými slovy někdo jiný je za naše chování zodpovědný. V následujícím článku si proto představíme osm různých způsobů, jak se před Pánem Bohem promlouvajícím skrze svědomí skrýváme dnes.
Sdílet
Mnoho postav Boží hlas slyšelo. Vědět nebo slyšet však lecky nestačí. Bůh v příběhu moábského věštce Bileáma proto zážitkem svou řeč zintenzivní, zapojí do ní více smyslů. Už to není jen sluch, ale i čich, hmat a zrak. Promění se tím i Bileámovo srdce?
Sdílet








