Příspěvky podle tagů
312 příspěvků
Teorie nerůstu představuje zmenšení a ustálení výroby a spotřeby v západních zemích s cílem snížit environmentální dopady a společenské nerovnosti a zvýšit kvalitu života. Zdůrazňuje, že neusiluje o stagnaci, ale o osvobození od logiky růstu. Představuje vizi společnosti s důrazem na kvalitu, nikoliv kvantitu, a zaměření na aspekty života, které zvyšují spokojenost.
Sdílet
Někdy se bez bolestivého přiznání si pravdy v našich vztazích prostě nepohneme dál. Součástí terapie je někdy bolestivá cesta do hlubin duše. Pokoj bez bolesti většinou nepřijde. Problém (nejen) dnešního křesťanství však je, že se o to pokouší přístupem „buď v pohodě, Bůh tě bere takového, jaký jsi“. Nic se sebou nemusíš dělat, jen se přijmi a možná trochu více přemýšlej nad vírou. Tento přístup sice skutečně nebolí, „jen“ je vzdálen zvěsti evangelia i Vánoc.
Sdílet
Maria je moderní ženou, stala se klasickým příkladem toho nejhoršího průběhu náhradního mateřství. Jako „tummy mummy“ odnosila a porodila cizí dítě jako své, ale „vlastní jeho nepřijali jej“ biblickými slovy řečeno.
Sdílet
Ve čtvrté sloce koledy Narodil se Kristus Pán se zpívá „Goliáš obloupen, veselme se, člověk je vykoupen, radujme se.“ Jak se ale vůbec starozákonní Filištín dostal do vánoční koledy? Na to dává v kázání na třetí neděli adventní odpověď Tomáš Halík.
Sdílet
Teolog, spisovatel a výtvarník Daniel Pastirčák se ve své knize Labyrintem Bible: Putování za podivuhodným příslibem nevydává po vyšlapaných a umetených cestičkách. Fascinován biblickým vícehlasem míří rovnou čarou tam, kde se náhledy biblických svědků různí, k liniím, na kterých se v průběhu dějin vedou spory.
Sdílet
Pavel je prototypem člověka dvou životů: starozákonního a novozákonního. Byl sám na cestě k záhubě, pronásledoval křesťany a slovo o kříži jej vydražďovalo až k nenávisti k bližním. Na jeho cestě však došlo k naprosto nečekanému vnitřnímu obrácení – metanoie – a přišel prudký zlom do života novozákonního. Pavlův příběh ve své syrovosti a s obrovskými rozpory je klíčem k možnému uchopení mezináboženského dialogu, skrze cholerika, který vždy vedl planoucí monolog.
Sdílet
Je zarážející, že mnoho lidí, kteří se hlásí ke křesťanství, tak činí ze strachu. Mají strach z pekla, mají obavy, že se na ně bude Bůh zlobit, nebo strach, že nesplní či minou Boží vůli. Pokud někdo následuje Krista ze strachu, ve skutečnosti Krista nenásleduje. Když však dovolíte lásce, aby vstoupila do vašeho srdce, strach najednou vyklouzne ven zadními dveřmi.
Sdílet
Stará zkušenost říká: Jaký advent, takové Vánoce. Je dobrým zvykem ukládat si pro adventní čas nějakou podobu sebekázně. Dávám si pro tento advent nelehký duchovní úkol: Dej, Pane, abych nehledal útěchu, nýbrž těšil druhé, naslouchal jim, pokusil se jim rozumět a mluvit k jejich srdci
Sdílet
Na sklonku léta bývá v Daňkovicích moc hezky. Chladná rána, zahalená oparem, střídá slunce, které ještě hřeje. Leskne se zelená tráva, ale už zlátne listí a červenají se jablka a jeřabiny. Hezky je tam ale i proto, že faráři se v Selském dvoře mohou setkat na výborném vzdělávacím kurzu. Každoročně jej vede jihlavský farář Jan Keřkovský, kterého jsme požádali o rozhovor.
Sdílet
Už delší dobu můžeme v celém vzdělávacím systému pozorovat snahu zpřístupnit vzdělání co možná nejširšímu počtu lidí. Vlastně, to slovní spojení „co možná nejširšímu počtu" jsem tam asi přidal navíc. Vypadá to, že nejde ani tak o snahu lépe rozpoznat, kdo na studium opravdu má, abychom někoho schopného nepominuli, jako o tendenci dostat do škol skutečně všechny. Dobře, trochu přeháním. Tak skoro všechny. Vždyť přece na vzdělání má právo každý!
Sdílet









