Část církve věří, že potrat představuje usmrcení nenarozeného života. Mnozí stále častěji používají příměr k „vraždě“ a srovnávají interrupce s holocaustem. Ve skutečnosti se ukazuje, že míra potratů klesá, pokud se věnuje dostatečná pozornost prevenci, případně pokud existuje nabídka efektivní pomoci v péči o dítě.
Českými médii nedávno proběhla vlna reportáží, které reagovaly na dubnový facebookový příspěvek Hnutí pro život. To se vymezilo proti iniciativě záchranáře Víta Samka ohledně distribuce nouzové antikoncepce znásilněným ženám na Ukrajinu. Namísto antikoncepce navrhovali zaslat trpícím lidem pepřáky a houkadla.
Neježe byl příspěvek necitlivý a hloupý, ale zároveň i nezaujatému pozorovateli odkryl nebezpečný fundamentalismus, který stojí v pozadí mezinárodních pro-life hnutí. Ty bojují proti potratům a zasazují se o “tradiční rodinu”. Mnohým z nás známá kampaň Hnutí pro život “Nesoudíme, pomáháme” o toleranci a pomoci potřebným se tak jedním příspěvkem rozplynula jako pára nad hrncem.
O měsíc později došlo v USA k bezprecedentnímu rozhodnutí, kdy Nejvyšší soud Spojených států zrušil právo svých občanů na potrat. Tato informace předčasně unikla a díky serveru Politico se dostala na veřejnost. Část Američanů neprodleně vyšla do ulic a dávala najevo své rozhořčení. Jedná se v podstatě o reminiscenci loňských událostí v Polsku, kde kvůli tristnímu stavu demokracie a lidských práv polský Ústavní soud vydal kontroverzní stanovisko znemožňující ve většině případů přerušení těhotenství.
Obojí je v podstatě výsledek intenzivního a dlouhodobého aktivismu křesťanských konzervativců. Římskokatolická církev a evangelikální křesťané věří, že potrat představuje usmrcení nenarozeného života. Mnozí stále častěji používají příměr k „vraždě“ a srovnávají interrupce s holocaustem.
Ve skutečnosti se ukazuje, že míra potratů klesá, pokud jsou volně dostupné antikoncepce, funguje sexuální výchova ve školách, je zaručená veřejná péče o děti, sociální a zdravotní péče a prodloužená placená mateřská dovolená. Přesto se většina křesťanských konzervativců staví proti všem těmto politikám, takže není těžké dospět k závěru, že mají větší zájem o ovládání žen, než o ochranu toho, co definují jako život.
Jejich definice života však nemá kořeny v křesťanství. Křesťanský postoj a postoj všech abrahámovských náboženství byl historicky takový, že život začíná prvním nadechnutím. Posedlost potraty se stala doslova lakmusovým papírkem pro víru v konzervativních církvích – je fenoménem poslední doby. Pokud jde o to, co se píše v Bibli, nalézáme spíše vágní texty. V jednom případě dokonce čteme o výzvě k potratu. Konkrétně v knize Numeri páté kapitole se píše, že pokud má manžel podezření, že je jeho žena těhotná s jiným mužem, má dotyčná vypít jed vyvolávající potrat.
V knize Exodus je nám řečeno, že: „Když se budou muži prát a uhodí těhotnou ženu tak, že z ní vyjde plod, ale k dalšímu ublížení nedojde, musí pachatel zaplatit pokutu, jakou mu uloží manžel té ženy; zaplatí podle rozhodnutí soudců. Jestliže však dojde k ublížení, musíš dát život za život, oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, podlitinu za podlitinu.." Takže potrat způsobený násilím vede k pokutě, ale pokud dojde k újmě na ženě nebo pokud zemře, může být viník popraven. Životu matky je přikládána mnohem vyšší hodnota než životu plodu.
Antipotratová hnutí kupodivu tyto texty ignorují. Místo toho poukazují na hřích vraždy v Genesis. Ale pasáž v Genesis se vztahuje na dospělé – nikoli na nenarozené děti. Pro-life hnutí kontrují často Žalmem 139: „Mé nitro zformovals ty sám, v lůně mé matky jsi mě tkal. … Jediná z mých kostí ti nebyla ukryta, když jsem byl vskrytu formován, když jsem byl hněten v zemských hlubinách!… Můj zárodek tvé oči viděly, všechno jsi zapsal do knihy – dny, jež mi byly určeny, než začal první z nich.“
Jedná se o poezii, a rozhodně to nemá nic společného s vědeckou definicí počátku života. Styl Starého zákona je často hyperbolický a metaforický a tato pasáž je o Boží všemohoucnosti, o Hospodinově důvěrné znalosti všech tvorů. Jeremiáš používá podobnou formulaci: „Než jsem tě zformoval v matčině lůně, znal jsem tě. Ještě než jsi přišel na svět, posvětil jsem tě; národům učinil jsem tě prorokem." „Prorok národům“ není jako ostatní lidé, ale je konkrétně Bohem vyvolený pro svatý záměr. Použitý jazyk popisuje jedinečnost Božího proroka, nikoli vývoj plodu.
Jeremiáš také náhodou píše: „Prokletý den, den, kdy mě porodila má matka, ať není požehnán... Proč jen jsem vyšel z lůna matčina? Abych zakoušel jen trápení a žal? Aby mi život v hanbě vyprchal?”
Novozákonní příběh, který obvykle citují odpůrci potratů, se týká Alžběty, matky Jana Křtitele. Jedná se o její setkání s Marií, matkou Ježíše. Lukášovo evangelium zní následovně: „V těch dnech pak Marie vstala a spěšně odešla do hor, do města Judova. Když vešla do Zachariášova domu, pozdravila Alžbětu, a jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, děťátko v jejím lůnu poskočilo. Alžběta byla naplněna Duchem svatým…” Text zde použitý je lyrický, stěží relevantní. Nikdo nezpochybňuje, že v děloze dochází k pohybu plodu, a stejně jako u Jeremiáše se fráze používá kvůli významu toho, kdo je popisován.
Ve více než 700 000 slovech Bible se o této problematice skutečně nic jiného nepíše. Existuje však nespočet volání po spravedlnosti, rovnosti, solidaritě s chudými a marginalizovanými, po vítání cizinců a přeměně světa v permanentní revoluci lásky. Toto jsou skutečné křesťanské problémy.
To, že jako křesťané budeme bojovat proti potratům, neznamená, že jsme i pro život jako takový. Teprve když budeme usilovat nejen o narozené, ale také o nakrmené, vzdělané a láskyplnou rodinou obklopené dítě, jsme opravdu "pro život".
Zdroj: Bible 21
Foto: pexels
Prosím neopakujte tuto fake-news o tom, že “Nejvyšší soud Spojených států zrušil právo svých občanů na potrat”.
Levice tento nesmysl ráda šíří, ale Nejvyšší soud pouze řekl, že toto rozhodnutí mu nepatří (nepatřilo) a pravidla mají (jako dříva) určovat státy (stejně jako například to v ČR to nerozhoduje soud EU).
Nejvyšší soud zrušil rozsudek, který zajišťoval právo na interrupce na federální úrovni. Rozhodnutí zajistit interrupce svým občanům zůstává na jednotlivých státech, mnohé z nichž je obratem zakázaly, a Republikáni se dále snaží o to, aby na federální úrovni prošel zákon, který interrupce vyloženě zakazuje.
Na federální úrovni tak neexistuje zákon, který by právo na interrupce zajišťoval, protože Nejvyšší soud Spojených států zrušil právo svých občanů na potrat.
Neplácejte hovadiny, když tomu nerozumíte.