Tvořit nové věci znamená také ty staré občas zbourat, opustit je a předat. Celou knihou rozhovorů Josefa Beránka a Petra Glogara Tvořit nové věci: Mnich a terapeut (2023, Vyšehrad) se vine linie změn a hledání. Pro čtenáře to může být cesta překvapivá.
Původně salesiánský, později karmelitánský mnich, představený a hybatel komunit u Jezulátka v Karmelitské ulici, zakladatel organizace Siriri, který podporuje projekty ke střední Africe, představený kláštera ve Slaném a nyní na pražské Fortně, spoluzakladatel manželských setkání, propagátor chlapské spirituality, prodloužená ruka Richarda Rohra v Čechách a nakonec i zkušený psychoterapeut uznávaný v odborném prostředí. Tím vším a ještě více je Petr Glogar.
Komplikovaný a zajímavý muž, který nijak neskrývá svou málomluvnost, se rozpovídal před Josefem Beránkem. Vznikla kniha rozhovorů Tvořit nové věci: Mnich a terapeut. Naživo vypadá Petr Glogar jako mystik, který tančí mezi slovy, a než je pustí z úst, otřásá se často v záchvěvech smíchu a vnitřní svobody neříct nic nebo jen jednu slabiku. To připomíná také indiánský tanec z nějakého přechodového rituálu.
Kdo si koupí tuhle knížku, ten nastoupí okružní jízdu po církvi, která vypadá zcela jinak, než si představoval. Komunita mnichů tu najednou vypadá jako živé prostředí, ve kterém lze selhat a zase znova vstát. Na stránkách knihy se projdeme světem naslouchání a doprovázení, který nám otevře Josef Beránek svými zasvěcenými dotazy. Téměř to vypadá, že to byly otázky a odpovědi dvou lidí, kteří mají společně za sebou velký kus svého života, nebo si to skvěle nacvičili a dlouho redigovali. A je to taková hra, že samotné věty o podobě psychoterapie jsou terapeutické, uzdravující, soucitné a chápavé.
Vyjádření o církvi zavání prostorem svobody a popis praxe slibuje rozvoj a přijetí. Tady se znovu dá věřit tomu, že jsme všichni katolíci, učedníci Ježíše Krista po celém světě rozšíření. A jen někteří jsou římští a jiní zase lutherští či bratrští. Ale všichni jsme vlastně katolíci. Tady se dá věřit, že ten největší průšvih lidského života se dá nějak ustát, zpracovat a dokonce vyléčit. Kniha se tak řadí k počinům, které dávají naději jedincům i společnosti.
Když si představíte, že Fortna, poslední působiště Petra Glogara, stojí na jedné straně Hradčanského náměstí a na té druhé stojí arcibiskupský palác, pak můžete věřit, že římský katolicismus má určitě hodně podob. Pestrost podob řádového života církev rozhodně obohacuje.
Aby zůstala nějaká tajemství pro čtenáře, přidám motivační mapu, která je pro jednoho jako šnečí stopa a jinému je závodní dráhou. Jiný se přesně tak točí v kruhu, než se ustálí a dozraje do posledního místa téhle osobnostní mapy. Jak je to s námi všemi podle Petra Glogara? Když člověk přijde do světa víry, zapojí se do komunity a objeví šíři duchovního života, vypadá jako chaotik.
Z jedné akce jede na druhou, stíhá konferenci a modlitební večery, meditace a pobyty v divočině. Uchvácen a pochopitelně unaven spočine v nějaké formě. A ta může vypadat jako řádový život či členství ve farnosti a sboru, zapojení do aktivit, které mají stálou hodinu a týdenní rozvrh. Naplňování stanovených forem se takovému člověku stává celým světem. Petr Glogar mu říká formatik. Téměř jistě touhle cestou každý člověk dojde k následující fázi.
Stane se z něj skeptik. Zná sebe, poznává druhé a z toho všeho je zděšen a blízko k odchodu s přesvědčením, že v tomhle divadle se nedá žít. Zklamán sebou, svou křehkostí, jde světem s pocitem zrady všech kolem něho, protože nikdo neobstál, všichni selhali a církev by měla vypadat zcela jinak. Pokud má takový skeptik laskavé doprovázení a chápající okolí, je blízko tomu, aby spočinul v posledním stádiu.
Dozraje do podoby mystika. Pokud se toho slova bojíte, tak řekněme, že je z něho mistr života, táta anebo máma v tom nejlepším významu. Každopádně dozraje do podoby těch, kteří chápavě provázejí druhé. Pravdivě to kdysi řekl teolog a učitel církve Karl Rahner: „Křesťan bude buď mystik, anebo nebude vůbec!“
Zůstává nám možnost sami meditovat nad tím, ve kterém stádiu jsme zamrzli a co nás čeká a nemine. Právě při takovém meditování nesmírně pomáhá knížka, kterou od jejího vydání otevírám s potěšením a srdečně ji doporučuji.
Josef Beránek a Petr Glogar, mnich a terapeut, Tvořit nové věci. Vyšehrad 2023 v edici Rozhovory
Psáno pro Universum - redakčně opraveno
