V životě jsem nepotřebovala použít zbraň. Naštěstí jsem to nepotřebovala, protože si nejsem jistá, jestli v nějaké vyloženě stresové situaci bych ji dovedla skutečně smysluplně použít. Možná bych spíš ublížila sobě. Bála bych se zranit nebo zabít někoho jiného. Válka na Ukrajině a naše reakce na ni mě staví před výzvy přehodnotit nebo důkladně promyslet některé své postoje.
Mou první reakcí na zprávu o humanitární zásilce léku Postinor, který způsobuje potrat do pěti dnů po početí, bylo takové neurčité pokrčení rameny, že to vlastně chápu. No jo, na Ukrajině je válka s násilím všeho druhu. V té chvíli mi to ale ještě naplno nedošlo. Nijak jsem to neřešila. Pak jsem díky vlně reakcí zaznamenala prohlášení prolife společnosti a její doporučení nahradit pilulky jinými prostředky obrany. Navrhovali ženám ve válce bránit se pepřáky, poplašnými houkadly nebo paralyzéry. To už jsem zuřila.
Copak neviděli jediný válečný záběr v televizi? Neviděli jedinou zpravodajskou fotografii krytů, sklepů, zničených budov, kde k násilí docházelo? Později jsem si četla rozhovor s dámou zastupující tuto společnost, kde se snažila říci, že samozřejmě své vyjádření nemysleli tak, jak to vyznělo, ale že místo pilulek by bylo lepší těm ženám dát regulérní zbraň. Údajně proto, že po potratu ženy prožívají velký stres a potřebují psychologickou pomoc. My ale nemáme dost psychologů ani pro naše v míru znásilněné nebo zneužívané ženy!
Celý den jsem chodila jak tělo bez duše. Pořád a pořád jsem přemýšlela, co mě na té mediální přestřelce tak žhaví a rozesmutňuje zároveň. Potřebovala jsem se dobrat k nějaké hlubší podstatě své reakce. Jak tomu všemu rozumět a poznat, co je správně? Jak se na to dívá Bůh?
Co je válčení? Zbavování toho, kdo byl označen jako nepřítel, jeho života a majetku. Ničení, znásilňování, zabíjení jsou běžné válečné metody. Znásilňování žen je také způsob boje.
Zasáhne nepřítele na nejcitlivějším místě. Když žena po znásilnění otěhotní, zásah se znásobí. Nikdy nebude moci zapomenout. Pravděpodobně bude nenávidět toto dítě. Její muž, byla-li vdaná, si ji bude ošklivit, možná ji opustí. Byla-li svobodná, kdo si ji vezme s tímto stigmatem? Začínám trochu chápat slovo zneuctěná. Zlo plodí zlo.
Jaký je rozdíl mezi zabitím muže, který mě jde znásilnit a zabitím plodu tohoto aktu? Smrt jako smrt. Co může prožívat člověk, který někoho zabije, si neumím představit, ale domnívám se, že kdybych zastřelila živou bytost, budu cítit velký stres. Neodvažuju se měřit míru stresu, ani míru bolesti. A už vůbec si nedovolím se pohoršovat nad použitím potratových pilulek ženami po brutálním, často několikanásobném znásilnění. Boží srdce krvácí nad vším tím násilím, které na sobě my lidé navzájem pácháme. Milosrdenství může mít překvapivou podobu.
Posíláme na Ukrajinu tanky. Pojďme tam poslat i ten Postinor. Je to vlastně taky zbraň.
Foto: anton-malanin/unsplash
Domnívám se jako křesťan – římský katolík – že lidský život je naprosto nenahraditelná hodnota, která musí být hodna ochrany v jakémkoliv případě, domnívám se, že to platí i v těchto extrémních situacích, byť nemohu hanobit ty ženy, které to semlelo. To, že v tomto boji zmírají spousty lidí, je strašné, pachatelé se budou nepochybně před Otcem zodpovídat. Mrazí mě ovšem, jakým způsobem se o této nanejvýš citlivé otázce autorka – ač křesťanka – zmiňuje. Ne, že bych někomu něco přál, ovšem může se stát, že každý se může ocitnout v pozici nežádoucího či dokonce nepřátelského elementu. V rodině máme s tím neblahou zkušenost – příbuzní – odbojáři – ve spárech gestapa nebo v koncentráku. Věřte, že v takové situaci vám se smíříte, že vám nadávají do bastardů či podlidí, a děkujete Bohu, že jste ten masakr přežili.
Přátelé, zkuste se na to podívat tak že tady jde o život ,ne o vraždu, přemýšleli jste nad tím jakou cenu má lidský život .Jen takový malý test a) cena tablety Postinoru / b)cena 3 nábojů do “kalašnikova” c) cena za dva pokusy o umělé oplodnění / d) je to nevyčíslitelné obdarování. Děkuji za účast v testu, výsledky nikam neposílejte.
Když někdo věří na vraždu po početí dítěte , ať nevraždí . Ale proč to vnucuje druhým i kdyby běl pravdu . Ať si vraždění nebo nevraždění nese každý sám . Stejně jde o vztah více než o právo státu chránit život . Vláda nastavila hranice tak , jak to lidé cítí z obou stran problému . Neznamená to vždy že je to dobře nebo špatně . To nechme na tom , kdo má ten problém se svobodně rozhodnout jak co řešit .
Naprosto souhlasím!
Skvěle popsáno…
Já bych na tu “hrdinnou ukrajinu”,poslal hlavně tomu prťavýmu green actorovi tyto medikamenty:
Čuráku.
Dobrý den,
netroufám si soudit ženy, které po znásilnění podstoupí potrat. Jako muž si asi nedokážu jedno ani druhé trauma představit…
Ale odpověď na otázku “Jaký je rozdíl mezi zabitím muže, který mě jde znásilnit a zabitím plodu tohoto aktu?” zní: zabitý násilník si za svou smrt může sám, zabitý plod ale ne.
Jestli by znásilněná žena to případné dítě nenáviděla, je lepší jej zabít. Je to pořád jen zárodek, pár buněk, necítí bolest, pryč s tím. Neplodit děti násilníkům.
Pokud žena použije postinor, nevraždí žádný plod, protože plod to ještě není – je to shluk buněk, ze kterých by se plod pravděpodobně vyvinul.
Zabít toho, který jde ženu znásilnit, není vražda, ale záslužný čin – proč by takové zrůdy měly mít právo žít? A pokud se žena neubrání a k znásilnění dojde – pak už vůbec nevidím jediný důvod, aby nechala takový zárodek vyrůst.
Toto by muži vůbec posuzovat neměli, protože málokterý z nich je schopen takové empatie, aby pochopil, co se v tu chvíli a potom v ženě odehrává…
Když zabijete člověka, zvíře, atd., nebudete cítit nic, dokonce se to stane automatickou dehumanizací. Většinou jde v prvém případě o obranu a strach z toho pramenící, ale v dalších případech jde čistý proces “práce, zábavy” atd …, záleží, v jakém seskupení se zrovna nacházíte, zda v armádě, gangu atd.
I proto je vražda v uniformě na celém světě odměňována, a to se týká všech bez rozdílu náboženství, nebo politického směřování. Toliko k vaší “nejistotě”.
Ale jste na stejné maistreamové vlně, jako většina nemyslicich, byť to není explicitně vyjádřeno – “my” jsme na straně Dobra, a “oni” jsou na straně Zla. A budeme “bojovat” jak káže současný mrav a velí štváči, kteří nejen tuto zemi řídí do propasti. Třeba pilulka. Co na tom, že jde jen o další výjev v overtonově okně, které nám servíruje už dvaatřicet let Lež a Nenávist, rozděluje společnost, a připravuje ji na nepokoje, které zachvátily už celou západní Evropu, a vyústí v občanské války? Vždyť stačí se jen zaměřit na nepřítele, kterého nám ukáží, a rázem všechny ostatní problémy zmizí. A loutky a otroci pak jako jeden muž, žena, a dalších 75 deviantních pohlaví půjdou směle na porážku ve jménu pomatených věrozvěstů, kteří nám tu z Bruselu vládnou.
P.s. válka je strašná událost, která je ovšem západním světem neustále vyvolávána na celém světě, a to ve jménu peněz, trhů, a nových otroků; jestli pak víte, že za znásilnění ruští velitelé své vojáky střílejí? Jestlipak víte, že američtí vojáci nebyli nikdy postavení před soud za zvěrstva v Iráku, Somálsku, Afghánistánu, a vlastně nikde, kde rozpoutali války a nepokoje, krom Vietnamu, kde za masakr v My Lai, byl odsouzen jeden voják ke třem a půl letům domácího vězení?
Vcelku dobře napsáno.
Je mi známo, že Rusi popravují vojáky, kteří se dopustí znásilnění – pokud je usvědčí, a že neusvědčí zdaleka všechny, to je bohužel fakt.
Nicméně pokud může pilulka znásilněné ženě pomoci aspoň v tom, že nemusí porodit dítě, které by jí připomínalo, co se stalo – je to správné.
Zajímavé je, že proti jakýmkoli potratům brojí většinou hlavně muži – a nejen církevní fanatici, ale všeobecně. Přitom muž by měl nechat na ženě, jestli žena zárodek ponechá v sobě nebo ne – s výjimkou toho, když se na společném dítěti předem domluvili a ženě ani dítěti nehrozí zdravotní komplikace. V případě znásilnění je toto rozhodnutí bez debat výhradně na ženě.
Články paní spisovatelky mi připadají nestabilní. V roce 2019 bylo pro ni důležitější poslouchat v rádiu Jacksonovy písně více než jeho sexuální kauzy (Jackson byl obvinění zproštěn). Hana Pinknerová / Zbyly by jen zprávy – Křesťan dnes (krestandnes.cz) Tento článek bez komentáře.