Nikomu neuspořádávejme jeho duchovní život, ale nezapomínejme se modlit a prosit Boha o milost víry. To je vše, co můžeme udělat. Nevíra, ke které se někdy lidé na prahu dospělosti přiznávají, může nakonec přinést požehnané ovoce.
Myslím si, že víra je docela obtížná věc. Ale každý člověk „musí“ v něco věřit. Je to svým způsobem podstata a výsada lidství jako takového. Chcete-li žít dobrý a důstojný život a být přitom šťastní, musíte opravdu věřit. Křesťanská víra je záležitostí lásky, bez níž není možné žít. Sám Ježíš Kristus nás to naučil svým životem na zemi. Kdyby Bůh nebyl láskou, nebyl by Bohem v plném slova smyslu. Ne nadarmo se říká, že na konci života budeme souzeni podle lásky.
Plně věřit znamená milovat. Milovat znamená zešílet, aniž by bylo možné se vrátit zpět. Pokud miluji, nikdy nepřestanu, i kdyby tato láska znamenala utrpení. Pokud něčí láska skončila (známe výrok: Už tě nemiluji!), nikdy ve skutečnosti nezačala. Svět nerozumí lásce a nerozumí jí ani ti, kdo ji zotročují například okovy poezie.
Jedině Bůh, který miluje bezpodmínečně a bezvýhradně a který se stal člověkem, ukázal lidem, co znamená láska a co je to láska. Do jaké míry jsme schopni pěstovat pravou lásku v našich vlastních jedinečných životech?
Vždycky mě potěší, když slyším od mladých lidí, že nevěří v Boha. Dokazuje mi to, že jedinec stojící na prahu dospělosti začíná samostatně myslet. Neztratil skutečnou víru v pravého Boha – pouze vyrostl z cukrkandlové religiozity, která mu byla vštěpována od útlého dětství. Bůh a ostatní náboženské pojmy najednou přestávají mít význam a ztrácejí smysl (chvála Pánu!). Pak zůstává prázdnota, které on nebo ona nerozumí. Během tohoto období vzpoury, odporu vůči církvi, však probíhá velmi důležitý proces zrání lásky a rozumu.
Pokud byl někdo vychován v nefanatické víře, vrátí se. Často je návrat doprovázen různými dilematy, z nichž se rodí pravá a krásná víra, kterou musí každý objevit sám. Někdy se proces zrání zvrtne a dostane člověka na dno života. Teprve pak (stejně jako v matematice) je třeba pomáhat, ale nic nenaznačovat. Vnitřek člověka je úžasným chrámem, kde jen člověk sám může vzdát hold Nejvyššímu. Toho je třeba si vážit, držet si odstup a být navzdory všemu tolerantní. Tolerance je respekt ke svobodě druhého člověka; pokud miluji, respektuji, i když mě často bolí, jak se v dané situaci zachoval.
Bůh dává impuls v pravou chvíli – to je jistota, protože miluje všechny bez výjimky. Vzpomínám si na svého kamaráda ze střední školy, který se téměř celé mládí považoval za satanistu, hrál v rockové kapele s pekelným nádechem, na krku nosil kravské zuby a opakovaně říkal, že Bůh je jeho nepřítel. Jednoho dne šel kolem kostela... i tentokrát se zastavil a zaslechl nápadnou faleš ve hře a zpěvu sborových chval. Udělal výjimku, vešel dovnitř a bez okolků dal sborovým „slavíkům“ několik pokynů. Zůstal v církvi, všechno změnil, a i když stále dává přednost těžším zvukům, jsou to Boží zvuky. Dospěl, pochopil, miloval!
Umožněme mladým lidem, aby v důležitých životních situacích mysleli sami za sebe! Nikomu neuspořádávejme jeho duchovní život, ale nezapomínejme se modlit a prosit Boha o milost víry. To je vše, co můžeme udělat, a v podstatě je to nejvíc. Nevíra, ke které se někdy lidé na prahu dospělosti přiznávají, může přinést požehnané ovoce. I když samotný proces může být pro jejich okolí nesnesitelný a pro ty, kdo zrovna věrně stojí ve své víře, obtížný.
Je pravda, že odchod od Boha někdy končí tragicky. Ale je to vlastní volba člověka, může být důsledkem nezralých rozhodnutí učiněných ze zlomyslnosti, která ve svém důsledku ničí vnitřní život, pro člověka tak důležitý a potřebný. Pokud vás, rodiče, výčitky svědomí provokují k hledání chyb ve výchově, mohu vás ujistit, že v naprosté většině případů jde jen o přecitlivělost, která může vést k uzavření milované osoby do zlaté klece. Přílišná horlivost může být chybou, která utvrdí mladého člověka v jeho vzpouře.
Jak vidíte, víra je docela obtížná věc. Ale je krásná, i když ne snadná. Vím to, protože jsem to sám zjistil.
Redakčně upraveno
Autor: redakce Přítel
Zdroj: Přítel/Przyjaciel
Foto: unsplash/kyle-smith