Hana Pinknerová, Author at Proboha! - Strana 19 z 32
Sledujte nás
Facebook 0 Tohle se mi líbí
Instagram 1K Sledující
Nepropásněte žádné novinky!

Příspěvky od autora

Hana Pinknerová

314 příspěvků
Vystudovala pedagogickou fakultu obor čeština, hudební výchova. Pracovala jako redaktorka hudebního časopisu Opus musicum, korepetitorka v divadle, umyvačka oken, archivářka, učitelka, redaktorka knižního vydavatelství a domácí učitelka. Pro rozhlasovou stanici Trans World Radio psala a nahrávala příspěvky, čtyři roky vysílala pravidelnou relaci Zadáno pro dámy. V 90. letech byla ředitelkou konference pro křesťanské umělce Hrejte dobře a zvučně. Pravidelně publikuje. Nyní provozuje knihkupectví a galerii. Je vdaná, má dvě dcery, žije v Brně.
Zobrazit příspěvek

Glosa: Dneska to bylo přesně pro mne

Potřebujeme zoufale toužit po Bohu, řekl dnes v kázání Steve Wyndham, když přečetl verše z žalmu 42. Seděla jsem ve třetí řadě a soustředila se. Zoufale toužit po Bohu mi přišlo jako něco, čeho momentálně nejsem schopná. Daří se mi dobře, nejsem zoufalá. Jsem s Ním ráda, to jistě, ale spíš mám pocit, že se tulím jako dítě k rodiči, než že bych zoufale toužila. Zkusila jsem si vzpomenout, kdy bylo v mém životě období zoufalé touhy po Bohu. Ale jistě, znám to. Prožívala jsem takové časy nejednou. Nyní však má moje dušička pokoj a nemusím zoufale volat.
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Glosa: Je v pořádku o dušičkách prožívat hněv nebo úlevu

Svátek všech zesnulých je takový smutný svátek. Nedá se moc dobře slavit nijak bujaře. Květinové dekorace, které se v těchto dnech nabízejí v květinářstvích, nijak vesele nevypadají. Nejpozitivnější emocí při svátku dušiček bude asi vděčnost. Vzpomínky na zesnulé ale mohou být různé. Nemá smysl odsuzovat se za to, když cítíme úlevu. Můžeme cítit také hněv. A samozřejmě tíseň smutku svírá srdce i vnitřnosti. Člověka, který přišel o někoho blízkého, o někoho drahého, o někoho, koho miloval.
Sdílet

Glosa: Když je ti zle, jdi pomoct někomu, kdo je na tom ještě hůř

Za jeden z nejhorších zážitků minulého týdne považuju návštěvu pošty. Nebudu se rozepisovat o tom, že jsem svou polední přestávku na oběd strávila komplet celou stáním ve frontě před poštovní úřadovnou. Naštěstí to nebylo na ulici, ale v teplém vestibulu obchodního centra. Nemusela jsem poplašeně sledovat všechny ty světelné cedule s namátkou se objevujícími čísly, jejichž pořadí nemá žádnou zjevnou logiku. 
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Glosa: Jak se liší dýně od velikonočních vajíček?

Všimla jsem si v médiích, jakou vlnu diskusí vyvolal čin jednoho faráře. Rozkopal vydlabané dýně se svíčkami, kterými děti v jeho vsi přispěly k podzimní výzdobě obce. Dvakrát. Prý bránil svou farnost před halloweenským uctíváním satana. Vzpomínáte si na film Čokoláda? Tam taky jeden farář neměl své ovečky pod kontrolou a vyváděl kvůli tomu nepředloženosti. Ale kněz nemá mít své ovečky pod kontrolou! Má je milovat a sloužit jim.
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Glosa: Síla slova. Co o sobě prohlašuji, to se časem stane

Kdo jiný by měl něco vědět o síle proneseného slova než já. Slova jsou mým vyjadřovacím prostředkem, jsem na ně citlivá. Vím dobře, že co o sobě prohlašuju, to se časem stane. Vím velmi dobře, že vyznáváním láska roste (a proto toužím od svého muže slyšet, jak jsem úžasná, skvělá, nenahraditelná a jedinečná). Přesto jsem naletěla. Hloupě.
Sdílet
Naše stránka používá cookies. Další informace o našem používání souborů cookie: zásady ochrany osovních údajů