Příspěvky od autora
320 příspěvků
Vystudovala pedagogickou fakultu obor čeština, hudební výchova. Pracovala jako redaktorka hudebního časopisu Opus musicum, korepetitorka v divadle, umyvačka oken, archivářka, učitelka, redaktorka knižního vydavatelství a domácí učitelka. Pro rozhlasovou stanici Trans World Radio psala a nahrávala příspěvky, čtyři roky vysílala pravidelnou relaci Zadáno pro dámy. V 90. letech byla ředitelkou konference pro křesťanské umělce Hrejte dobře a zvučně. Pravidelně publikuje. Nyní provozuje knihkupectví a galerii. Je vdaná, má dvě dcery, žije v Brně.
Napsala jsem jednomu známému přání k narozeninám. Na mé přání zareagoval okamžitě. Cítila jsem potřebu nějak trochu víc komunikovat, a tak jsem se zeptala: Jak se máš? Taková obligátní otázka. Někdy však taková jednoduchá otázka může otevřít tajné komnaty.
Sdílet
V souladu s filmem o slavné panence Barbie musím přiznat, že ta moje se jmenovala podle šatů, které na sobě měla. Byla to Nevěsta. Panenka v bílé krajkové róbě se závojem na vlasech a bílými střevíčky na podpatcích. Nikdy jsem ji nepojmenovala jinak. Jako by to snad byla její jediná identita.
Sdílet
Podobně jako hodně dalších lidí si sama o sobě myslím, že s internetem nemám potíže. Sociální sítě samozřejmě používám, posílám a přijímám maily, platím faktury, provozuju e-shop. Nic zvláště odborného. Myslela jsem si, že nepoužívání internetu po nějaký čas pro mne nebude nic těžkého. Možná jen odpočinek od povinnosti sledovat to, co potřebuju k práci.
Sdílet
Jako ten malý chlapeček na okraji bazénu, který se ohlíží na svou maminku na lehátku, tak stejně i já se ohlížím na tebe. Co říkáš? Dáváš mi vztyčeným palcem najevo, že jsem to dobře zvládla a obstála jsem? Bože, potřebuju vědět, že mi říkáš: „Já tě vidím.“
Sdílet
Nikdy nevíte, kdy váš příklad může někoho ovlivnit. Slova hýbají, ale příklady táhnou. Jak bych mohla nabádat své svěřence k řádnému chování, když bych se tak sama nechovala? Takové nabádání je naprosto k ničemu. Slova a činy mají být v souladu.
Sdílet
Smíme odpočívat, když nemáme všechno hotovo? Vy víte, jak je to správně. Bůh neřekl, abychom odpočívali, až budeme mít hotovo. Řekl, abychom odpočívali pravidelně. Splněné, nebo nedokončené úkoly v tom nehrají žádnou roli. Víme to? Víme. Děláme to? Neděláme.
Sdílet
Teoreticky je mi jasné, že k věčnosti se nedá nic přidat. Věčnost je prostě věčnost, je nekonečná. Přesto mi připadá logické, že patnáct vteřin, které člověk věnuje nějakému projevu laskavosti nebo milosrdenství, se k věčnosti přičítá. Nejsou ztracené. Nemohou být.
Sdílet
Ležela jsem na mořské pláži, slunce pražilo, mírný vánek přinášel vůni kvetoucích žlutých čilimníků, vlny s pravidelným tichým šplouchnutím urovnávaly drobné kamínky na okraji pláže a průzračné jako sklo se jedna za druhou zase stahovaly zpět. Ve větvích borovice se někde mezi šiškami skrýval kos a popěvoval úplně tak jako u nás doma.
Sdílet
Z některých promluv, přednášek nebo kázání člověku utkví určitá formulace, věta nebo pár slov, která hned tak z paměti nevymaže. Někdy to ani nebývají klíčová slova, vůbec nemusí úzce souviset s hlavním tématem. Přesto se zaryjí do paměti a zůstávají tam.
Sdílet
Už přes rok mám nový návyk. Každý den hledám na svých osvědčených stránkách nová zpravodajství o pokračující válce na Ukrajině. Někdy je mi smutno, jindy jsem z toho unavená, často také všem souvislostem nerozumím.
Sdílet









