Hana Pinknerová, Author at Proboha! - Strana 17 z 32
Sledujte nás
Facebook 0 Tohle se mi líbí
Instagram 1K Sledující
Nepropásněte žádné novinky!

Příspěvky od autora

Hana Pinknerová

320 příspěvků
Vystudovala pedagogickou fakultu obor čeština, hudební výchova. Pracovala jako redaktorka hudebního časopisu Opus musicum, korepetitorka v divadle, umyvačka oken, archivářka, učitelka, redaktorka knižního vydavatelství a domácí učitelka. Pro rozhlasovou stanici Trans World Radio psala a nahrávala příspěvky, čtyři roky vysílala pravidelnou relaci Zadáno pro dámy. V 90. letech byla ředitelkou konference pro křesťanské umělce Hrejte dobře a zvučně. Pravidelně publikuje. Nyní provozuje knihkupectví a galerii. Je vdaná, má dvě dcery, žije v Brně.
Zobrazit příspěvek

Některá prokletí mohou mnou končit 

To si tak čtete knížku, abyste věděli, komu byste ji mohli ve svém knihkupectví doporučit, a říkáte si: „To je hrůza, jak se někdo může takhle ke svým dětem chovat?!“ Je to totiž knížka o temných matkách s toxickým chováním. A čtete dál a při každém dalším příběhu máte neodbytný pocit, že to už odněkud znáte. Není divu, přečetli jste toho už přece tolik. 
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Kdo sází kytky, má naději

Má dnešní úvaha je vyprovokována jednou fotkou ze sociálních sítí. Je na ní ulice z obou stran lemovaná historickými budovami, obchody, kavárnami se zahrádkou, prostě městský bulvár. Foceno je to nejspíš brzy ráno. Soudím tak podle ranního světla a ještě také podle toho, že na ulici zatím skoro nikdo není. Jízdní dráhu od chodníku oddělují vysoké truhlíky s květinami. Jsou evidentně čerstvě osázené.
Sdílet
Zobrazit příspěvek

V dětství to začíná, ve sněmovně končí

Postávala jsem za pultem svého knihkupectví a pozorovala zákazníky. Když vstoupili do obchodu, musela jsem přerušit čtení zpravodajství o nekonečném rokování sněmovny, o dlouhotrvajících obstrukcích, kdy žádná ze stran nejevila dobrou vůli ke konstruktivnímu jednání. Měla jsem ze článku dojem, že si dělají naschvály jako malé děti. Článek jsem nedočetla a ani mě to už vlastně nelákalo. Soustředila jsem se na to, co se dělo před mýma očima. 
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Glosa: Nevím, jestli bych obstála

Četla jsem takovou knížku o křesťanské lásce. Psali tam, že se máme zdravit, dávat si přednost, nepomlouvat se, pomáhat si, povzbuzovat se a tak. Nejprve jsem si říkala, že to snad samozřejmě každý ví. Takové věci nás přece doma učili od malinka. Co na tom je? A co na tom je křesťanského? S lehkým opovržením jsem knížku dočetla (a trochu přitom přeskakovala) a jako nudnou odložila.
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Glosa: Květná neděle je svátkem zrady

Už se mi v životě stalo, že teprve z neosobní formulace nějakého sdělení o křesťanských svátcích mi to naplno došlo. Poprvé to bylo ve frontě v prodejně lahůdek odpoledne na Zelený čtvrtek. Čekala jsem u pultu, než mě obslouží, a zaslechla jsem ze zpráv v rádiu, že „křesťané v těchto dnech slaví smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista“. Mně v tu chvíli totiž došlo, že Ježíš po zmrtvýchvstání už nikdy neumřel. Úplně mě to ohromilo.
Sdílet
Naše stránka používá cookies. Další informace o našem používání souborů cookie: zásady ochrany osovních údajů