Příspěvky od autora
314 příspěvků
Vystudovala pedagogickou fakultu obor čeština, hudební výchova. Pracovala jako redaktorka hudebního časopisu Opus musicum, korepetitorka v divadle, umyvačka oken, archivářka, učitelka, redaktorka knižního vydavatelství a domácí učitelka. Pro rozhlasovou stanici Trans World Radio psala a nahrávala příspěvky, čtyři roky vysílala pravidelnou relaci Zadáno pro dámy. V 90. letech byla ředitelkou konference pro křesťanské umělce Hrejte dobře a zvučně. Pravidelně publikuje. Nyní provozuje knihkupectví a galerii. Je vdaná, má dvě dcery, žije v Brně.
Už se mi v životě stalo, že teprve z neosobní formulace nějakého sdělení o křesťanských svátcích mi to naplno došlo. Poprvé to bylo ve frontě v prodejně lahůdek odpoledne na Zelený čtvrtek. Čekala jsem u pultu, než mě obslouží, a zaslechla jsem ze zpráv v rádiu, že „křesťané v těchto dnech slaví smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista“. Mně v tu chvíli totiž došlo, že Ježíš po zmrtvýchvstání už nikdy neumřel. Úplně mě to ohromilo.
Sdílet
„Co to kreslíš?“ zeptala jsem se holčičky v předškolním věku, která seděla u venkovního stolečku na zahradě, před sebou blok, krabici pastelek a lahvičku s pitím a kreslila se soustředěně sevřeným obličejíčkem. Chvíli jsem ji pozorovala a měla jsem dojem, že se sama svým kreslením baví.
Sdílet
Nejde mi z hlavy Alexej Navalnyj. Nemohu říct, že bych nějak zvlášť podrobně sledovala jeho život, jen tak, jak člověk obecně sleduje politiku. Věděla jsem, kdo to je, ale to bylo asi tak všechno. Moc důvěry ve mně nevzbuzoval.
Sdílet
Napadl mě geniální nápad. Nevím, jestli jsem originální, možná to tak dávno děláte, ale já na to přišla teprve nedávno. Můj muž bude mít zase jednou po pěti letech hezky kulaté narozeniny. Jak je jeho zvykem, nic zvláštního ani konkrétního si nepřeje. Minimálně nic z toho, co by se dalo darovat.
Sdílet
Miluju lehkost. Obdivuju každého, kdo jí dosahuje, každého, kdo pracuje se samozřejmou lehkostí a vtipem. Samozřejmě vím, že dosáhnout lehkosti v jakékoli disciplíně není jen tak, že to vyžaduje mnoho vytrvalé pilné práce, spoustu času a kázně. A vrtá mi hlavou, jak to, že někteří lehkosti dosáhnou a jiní se pořád hmoždí jako ti broučci, co postrkují svou kuličku po cestě.
Sdílet
Nastává nám období nazývané postní. Můžeme na něj nahlížet z nejrůznějších úhlů pohledů. Záleží na nás, jaký si vybereme, všechny ale v sobě nesou cosi neveselého, jistou míru odříkání, omezování, ať už ze zdravotních nebo náboženských důvodů.
Sdílet
Občas poskytujeme s manželem předmanželské poradenství. Možná je to proto, že jsme spolu už dlouho a vypadáme asi šťastně. Je to hezké. My se fakt šťastně cítíme. (Aspoň většinou.) Nicméně o naší svatbě to nic neříká. My bychom o ní ovšem mluvili rádi.
Sdílet
Skoro každý má rád jaro. Většina lidí preferuje léto a někteří milují i podzim. Zima většinou k nejoblíbenějším obdobím nepatří. Ačkoli ani to jaro nesmí být příliš deštivé a studené, léto moc suché a horké a o podzimu vlastně nevím, jak by měl ideálně vypadat.
Sdílet
Ráno jsem seděla u okna v naší kuchyni, pila svou ranní kávu a koukala z okna ven. Bylo jasno, slunce vycházelo a zdálo se, že bude krásný den. Teploměr ukazoval krásných pět pod nulou, což na únorovou sobotu vypadalo docela náležitě. Ovšem ta zahrada před mýma očima vypadala nudně. Ploše. Nezajímavě.
Sdílet
V některých situacích vůbec nevím, jak zvládat své city. Nejde mi vyrovnaně a pokojně pokyvovat hlavou a trousit moudra. Obvykle tehdy ani žádná moudra neznám. Většinou zuřím. Brečím. Vztekám se. Možná to taky znáte. Prostě se mi v tu chvíli zdá, že žádná rozumná reakce k dispozici není. V minulých dnech jsem měla dost příležitostí testovat citovou odolnost.
Sdílet








