Podcast Bez filtru oslovil některé účastníky Evropského synodálního setkání v Praze. Postrádá podle jejich názoru debata o směřování katolické církve nějaký podstatný hlas? Považují za důležitější strukturální reformu, nebo nápravu vztahů a komunikace? A jaký je jejich sen o budoucí církvi?
„Je teď velkým tématem, jak si spolu navzájem naslouchat. To je určitě dobré. Zároveň ale zjišťujeme, jak je to těžké, a že jsou hlasy, kterým je dopřáno málo sluchu. Silným tématem zde je, zda sami nebereme někomu hlas, pokud tu s námi není,“ řekla v Praze Beate Gillesová, teoložka, která je generální sekretářkou německé biskupské konference. „Jsou to dvě otázky – ptáme se vás? A jste sami tak daleko, abyste s námi vedli rozhovor?“ dodala.
Při pražském shromáždění od některých účastníků například zaznívalo, že v debatě postrádají lidi zraněné zneužíváním v církvi nebo muže a ženy, jejichž manželství skončilo rozvodem. Další poukazovali na zajímavé podněty, které v úvodní části synody přicházely od mladých lidí – také oni neměli na setkání v Praze významnější zastoupení.
K debatám na toto téma nabádal i pracovní dokument kontinentálního shromáždění s názvem Rozšířit svůj stan. „Je třeba bourat všechny předsudky a hranice. Pokud bychom chtěli být nějakým pevným hradem a ne otevřenou cestou rozhovoru a setkání se všemi, bylo by to popření podstaty církve, její univerzality a katolicity,“ poznamenal k tomu filozof a teolog Tomáš Halík, který pro shromáždění připravil několik duchovních impulsů.
„Stále se učíme více rozšiřovat a realizovat katolicitu církve,“ doplnil. I od dalších účastníků zaznělo, že pokud nebude církev některým skupinám ve vlastních řadách, zejména těm okrajovým, naslouchat, bude škodit sama sobě. „Ztrácíme důvěryhodnost v tom, že jsme otevření pro všechny. Máme tu být pro celý svět, ne jen pro pokřtěné, kteří se v katolickém chápání ‚chovají správně‘,“ uvedl arcibiskup ze srbského Bělehradu Ladislav Német.
U mikrofonu pocastu Bez filtru stanuli biskupové, kněží i věřící laici. Muži i ženy z různých zemí, například ředitelka ukrajinské charity Tetiana Stawnychyová, moskevský arcibiskup Paolo Pezzi, český salesián Martin Jílek nebo Rakušanka Martha Heizerová, spoluzakladatelka hnutí Wir sind Kirche.
Někteří z nich také vyjádřili, jak uvažují o církvi budoucnosti: „Mám sen o církvi, která by byla domovem celému Božímu lidu v tom opravdovém smyslu. Aby byla Boží rodinou, kde lidé prožívají skutečné společenství, v němž se může sdílet vše a nic podstatného nechybí. Sním o církvi, která svědčí o radosti z evangelia,“ řekla pro aktuální Týden bez filtru prezidentka hnutí Fokoláre Margaret Karramová.
Autor: Filip Breindl