Navzdory klesajícímu počtu členů církevních sborů slovo Boží přetrvává. Záleží na lidech. Otázka zní, jakým způsobem může přispět každý z nás?
V kostele sedí čtyři lidé a s nimi další tři, kteří bohoslužbu organizují. Sama jsem to zažila minulou neděli. Člověka by v této souvislosti mohla napadnout otázka, zda se Boží slovo vůbec dostává k lidem a zda je bohoslužba stále tím správným způsobem, jak někoho oslovit.
Každopádně i přes veškeré pochybnosti bohoslužba zůstává tou nejznámější variantou k oslovení druhých. Je proto důležité ji dobře připravit. I když ji navštíví jen pár lidí, každý z nich si zaslouží slyšet působivé kázání a setkat se s evangeliem. Od toho jsou zde kazatelé. Ať už svou práci vykonávají na plný úvazek, nebo dobrovolně, závisí právě na nich míra působivosti bohoslužby.
Jádro úspěchu tkví v kázání, které by mělo být jasně strukturované a zajímavě provázané s ústřední myšlenkou. Při jistých pochybnostech je lepší kázat stručně a jasně, než dlouze a ve finále vágně. Bylo by skvělé, kdyby mohli posluchačky a posluchači na konci kázání říci, o čem se kázalo, a ne jen: „... pěkné kázání to bylo“.
Bohoslužba ale není pouze o kázání. Zapůsobit mohou také písně, modlitby a biblické texty. Jedna paní se nedávno loučila u dveří kostela s pastorem se slovy: "Mohl byste mi prosím poslat úvodní modlitbu? Tolik mě oslovila, že bych jí ráda měla. Šlo by to?“.
Pro jiné účastníky bohoslužby mohou být důležité písničky: „Rád chodím na vaši bohoslužbu, protože vždy vyberete krásné písně,“ zní další zpětná vazba z oné farnosti. Občas mimo jiné zaznívá i tato věta: „Do našeho kostela chodíme na bohoslužby rádi, protože jsou pěkné a krátké, takže tím nezabijete celé nedělní dopoledne“.
To vše jsou nikoli nepodstatné důvody, proč se někdo vydá na cestu do kostela. Navíc jde o způsob, jakým Bůh mluví k lidem. Bohoslužby jsou jednou z mnoha cest této promluvy a působení. Existuje množství skvělých slavností, seminářů, přednášek nebo koncertů. K lidem se mohou dostat i tiskoviny, jako jsou knihy, noviny, plakáty nebo oznámení. A samozřejmě Bible sama o sobě – slovo Boží oslovuje přímo.
Pro většinu lidí je pravděpodobně užitečné, slyší-li vyprávět ostatní o své zkušenosti s Bohem. Proto jsou tak cenná nejen upřímná kázání a pobožnosti, ale také rozhovory, při nichž někdo jiný vypráví o svém prožívání boží přítomnosti, kdy mu Bůh pomohl, potěšil nebo má naopak nějaké otázky či pochybnosti o Bohu.
Navzdory klesajícímu počtu členů sboru, slovo Boží přetrvává. Záleží na lidech. Každý se může přičinit svým dílem. Ať už se jedná o kázání, pobožnost, seminář, článek nebo osobní rozhovor, jsme povoláni vydat ze sebe to nejlepší. Upřímně vyprávět o své víře, o způsobu, jakým zažíváme Boha ve svém životě. Ve finále však nemáme kontrolu nad tím, jak to ostatní pochopí. Duch svatý vane, kam chce. Můžeme se tomu oddat a věřit, že Bůh má moc proměnit vše v požehnání.
Autorka: Karin Ilgenfritz
Překlad: Pavla Hájíčková
Zdroj: Unsere Kirche
