Příspěvky podle tagů
414 příspěvků
Samota je strašná, když nemáš nikoho, s kým si rozumíš, a máte se rádi. Kněz se taky učí milovat lidi, a když se mu to daří, tak má štěstí. Samota je krásná, když ti stojí v zádech On a cítíš skrze Něho sílu a krásu života, “ zmiňuje v rozhovoru se Zdeňkem A. Emingerem farář Jan Wirth.
Sdílet
Ráno jsem si oblékala svůj starý zimní kabát. Je dlouhý a široký, šedě kostkovaný, s kapucí a pořádnými kapsami. Venku sněžilo a já jsem lehce nachlazená. Natáhla jsem tedy vysoké teplé boty, na hlavu čepici a na krk šálu. Babička by ze mne měla radost, napadlo mě.
Sdílet
Často se mi nedaří vyznat se ve svých emocích. Domnívám se, že bych měla své city prožívat, cítit je, ale necítím nic. Nebo cítím něco odlišného, než jsem si představovala. Někdy se tím trápím, protože si myslím, že chybuju. Přece bych tu lásku měla cítit! Ale láska není cit. Je to rozhodnutí.
Sdílet
Moje cesty časem a prostorem konané už třicet let (nejen napříč naší republikou) jsou také cesty časem. Projíždím nejen městy, ale i svými vzpomínkami. Vzpomínkami na lidi, kteří se mi nějak vytratili ze života. A už nikdy jsme si k sobě nenašli cestu zpět. Nikdy se naše cesty zpátky nezkřížily.
Sdílet
Nedávno někdo reagoval na můj článek, že „realita, ve které jako společnost žijeme, přestává být něco, na čem se dokážeme obecně shodnout. Internet prý nepřispěl k tomu, že jsme jako společnost chytřejší, ale naopak roste počet lidí, kteří jsou bytostně přesvědčeni o tom, že Země je plochá a lety do vesmíru jsou podvod.“
Sdílet
Biřmování volá ke křesťanské dospělosti děcka, která odpoledne potkáte jezdit na kole nebo hrát fotbal. Je toho mnoho, co bychom se měli od dětí naučit. Církev nemá být márnicí, v níž se parta dospělých a dávno biřmovaných mužů tváří jako v posledním tažení. Duchovní přítomnost mladých v církvi se brzy stane jedním z pilířů záchrany a obnovy kredibility římské církve, zamýšlí se v komentáři Zdeněk A. Eminger.
Sdílet
Výhodou vyššího věku je, že toho člověk hodně zažil, hodně viděl, hodně pokazil a mohl se z toho poučit. Některé pokažené situace nebo vztahy spravit už po čase sice nelze, ale vím, že když se v nich někdo mně podobný ocitne, mohu mu vyprávět svůj příběh, sdílet svou zkušenost, a tak ho varovat.
Sdílet
Na symbolické úrovni stále existují oblasti, v nichž je křesťanství vnímáno jako exkluzivistické. U oltáře stojí až na výjimky samí muži, biskupové a kněží žijí stranou od ostatních členů Božího lidu. Ježíš ale rozhodně nebyl exkluzivistický. Stýkal se s lidmi, o něž není zájem ani v dnešní společnosti, konstatuje v glose Zdeněk A. Eminger.
Sdílet
Součástí novely občanského zákoníku by nově mohl být zákaz fyzického trestání dětí. To vzbudilo živou diskusi a ukázalo mimo jiné, jak velká část české společnosti si stojí za právem fyzicky potrestat dítě, protože oni sami tuto výchovu zažili. Děti ale nejsou majetkem rodičů, patří ke stvoření, které jsme jako křesťané povinni chránit a rozvíjet, píše v komentáři Marie Kolářová.
Sdílet
Jsou pocity viny prospěšné? Měly by mít nějakou mez? Existuje nezdravý pocit viny? A co se s ním dá dělat? Pocit provinění úzce souvisí s morálním vědomím a přijetím pravidel společnosti, v níž žijeme. Jak se vyvíjí pocit viny v průběhu života a jak k němu u věřících přispívá církev? Nad tím se zamýšlí psycholožka Markéta Jonczy.
Sdílet








