Příspěvky podle tagů
184 příspěvků
V bouřlivém dvacátém století, kdy Evropou zmítaly konflikty od dvou světových válek až po komunismus, se každý stát musel znovu obracet ke svým kořenům a hledat svou identitu. Tváří v…
Sdílet
Holokaust a další pogromy proti Židům jsou pro potomky přeživších tragickými událostmi rodinné historie, nicméně jsou to skutečnosti, se kterými jsou zvyklí žít. Ve světě, ale samozřejmě zvláště v Izraeli, však pozměnila a ještě pozmění vnímaní protižidovských útoků tragická událost ze 7. října 2023 – útok Hamásu na Izrael. Je to hluboce traumatizující zkušenost, která má a bude mít na židovskou a izraelskou společnost velký dopad, říká v rozhovoru historička holokaustu Eva Kalousová.
Sdílet
Je 7 měsíců po teroristickém útoku Hamásu na území Izraele. V pásmu Gazy probíhá válka proti Hamásu. Vnímáme trauma, které tento útok způsobil v izraelské komunitě, ale také v židovské komunitě na celém světě. Vnímáme také značnou míru podpory, kterou mají obě strany – jak izraelská, tak palestinská.
Sdílet
V souvislosti s událostmi 7. října v Izraeli a následným konfliktem v Gaze se i v naší společnosti vynořují nálady a jevy, které se zdály být historicky pohřbené, případně byly jen otázkou krajně pravicové politické scény. Mediální pozornost si získaly propalestinské demonstrace ve velkých evropských městech i v amerických univerzitních kampusech. Agrese se v některých případech obracela nejen vůči Státu Izrael, ale i k Židům, kteří žijí v Evropě a se Státem Izrael kolikrát nemají moc společného.
Sdílet
"Počínání Izraele se nese přesně v duchu toho, co Hamás zamýšlel a předpokládal. Premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, jenž se snaží odvrátit své odsouzení za korupční aféry i za cenu spoluvládnutí s tou nejagresivnější krajní pravicí, se tento způsob válčení hodí, protože tím odvrací pozornost od svých provinění. Pro něj platí, že čím bezohlednější a delší válka s Hamásem bude, tím větší bude mít naději na zachování svého působení v politice – a podle toho se i zařídil."
Sdílet
Vždy na přelomu ledna a února mě moje civilní profese zavane do Německa. Zpravidla mě tam zastihne Den holocaustu čili výročí osvobození Osvětimi Rudou armádou, který slavíme 27. ledna. Takto už několik let sleduji na předních stranách německých deníků politické celebrity manifestující svoje protinacistické postoje, projevy omluvy, či dokonce pokání.
Sdílet
Jak se u nás prodávají knihy s teologickým obsahem a jsou populárnější domácí autoři, nebo spíše světová jména? A je vůbec pro intelektuálně náročnější knihy v Česku dostatečně široké publikum? Na to v rozhovoru se Zdeňkem A. Emingerem odpovídá knižní redaktor nakladatelství Vyšehrad Filip Outrata.
Sdílet
Zdali máme reagovat na současné výzvy ke zbrojení podle Ježíšových slov, je otázkou, kterou je třeba si klást ve světle biblických textů. Poplašené a vyjukané projevy a kázání kněží a dalších milých lidí svědčí spíše o strachu, nikoli o ochotě pečovat o ohrožené a o promýšlení možností obrany před dalším ohrožením.
Sdílet
Konflikt, který v posledních dnech bují na Blízkém východě, není ani tak mezi Izraelem a Íránem, jako spíš mezi íránskou teokracií a Spojenými státy. Pokud jde o běžné Íránce, sympatie mezi nimi jak k Izraeli, tak k Americe, jsou nejvyšší v celém širém regionu a Íránci, s teokracií nespokojení, si do Izraele typicky projektují symbol svého vlastního odporu proti režimu. Složitou mezinárodní situaci v komentáři vysvětluje politolog Andrej Ruščák.
Sdílet
Je celkem jedno, kdo modlitbu sepsal. Důležitější je, že ji moskevský patriarcha Kirill 25. září 2022 vyhlásil jako podmínku věrnosti státní autoritě i jako měřítko pravé konfese. Kdo z pravoslavných popů se vzepře, bude postižen exkomunikací. Jakákoli změna v textu je trestná. Andrej Kurajev potrestán byl, protože si text pozměnil. Nevyzýval k vítězství, nýbrž k míru, protože už nechtěl žít ve lži a nadále kolaborovat s agresorským ruským režimem.
Sdílet









