Příspěvky podle tagů
417 příspěvků
Asi každý jazyk průběžně vytváří nová slova, tvary, slovní spojení. Mezi ně patří i dvě italská, která symbolizují životní příběh a dílo básníka, prozaika, scenáristy a filmového režiséra Piera Paola Pasoliniho (1922–1975) – intuizione pasoliniana / pasoliniovská intuice. Ta se týká jak jeho vizí ohledně italské, evropské a americké společnosti, kultury a umění, tak římskokatolické církve, která hraje v jeho mnohovrstevnatém díle důležitou, v některých fázích jeho umělecké práce dokonce klíčovou roli.
Sdílet
Giovanni Bedeschiho film "Chléb z nebe" představuje soucitný pohled na život bezdomovců, propojující křesťanský motiv narození dítěte v atmosféře Adventního očekávání a Vánoční radosti. Příběh nás zavede do Milána, kde sledujeme Annibala a Lilli, dva bezdomovce, kteří náhle nacházejí novorozené dítě v opuštěné popelnici. Tato scéna nese silné symbolické poselství, připomínající narození Krista v chudých podmínkách betlémských jeslí.
Sdílet
Minimálně ve dvou posledních dekádách můžeme pozorovat strmý rozvoj relaxačního, masážního a terapeutického průmyslu. Rekreaci si už dnes nedokážeme představit bez bazénů, vířivek, saun, posiloven, hyperbarických komor, kryoterapií, případně masážních, zkrášlovacích či omlazovacích kúr.
Sdílet
Je naše doba krizovější než jiné doby? Dokáže se křesťanství vyrovnat s vlastní krizí? Podílí se náboženství na destruktivních jevech našeho světa? A jaký typ religiozity napomáhá sociálně-patologickým jevům? V čem spočívá terapeutická role náboženství? Otázky, před kterými nemůžeme jako křesťané uhnout.
Sdílet
Někteří exaktní vědci nazývají Boha či sílu, kterou za Bohem tuší, inteligentním designérem. Vůbec mi takové označení Boha nevadí, spíš naopak. Bůh skutečně naprojektoval v sobě samém všechno, co vidíme a čeho jsme součástí.
Sdílet
V životě člověka, u něhož křesťanství není jen titulem před nebo za jménem, se celý život objevuje a rozvíjí jedno centrální téma – téma modlitby. Bez ohledu na to, v jaké církvi je člověk doma a žije-li v západním či východním civilizačním okruhu, je modlitba tématem, s nímž nikdo z nás nebude za celý svůj život hotov.
Sdílet
Je začátek roku 2024 a my používáme věci každodenního života, za něž nevědomky vděčíme matematice, fyzice, astrofyzice, mnoha dalším vědám i starověkým matematikům. Součástí našich osudů se stala malá obdélníková věc velikosti tabulky čokolády, které říkáme chytrý telefon.
Sdílet
Někdy se bez bolestivého přiznání si pravdy v našich vztazích prostě nepohneme dál. Součástí terapie je někdy bolestivá cesta do hlubin duše. Pokoj bez bolesti většinou nepřijde. Problém (nejen) dnešního křesťanství však je, že se o to pokouší přístupem „buď v pohodě, Bůh tě bere takového, jaký jsi“. Nic se sebou nemusíš dělat, jen se přijmi a možná trochu více přemýšlej nad vírou. Tento přístup sice skutečně nebolí, „jen“ je vzdálen zvěsti evangelia i Vánoc.
Sdílet
Řada lidí říká, že na zázraky nevěří. Vzpomeňte si na všechny na první pohled zoufalé a tragické okamžiky, které se nedaly lidskými silami zvládnout. Dlouho jste si mysleli, že byste nic takového nepřežili, ale ouha. Kolik byste ve svém životě napočítali lidí, kteří se stali rukama Božích zázraků a pomohli vám způsobem, nad nímž vám zůstával rozum stát? Když někdo říká, že zázraky jsou jen šidítka pro slabé, ubližuje tím nejen sám sobě, ale hlavně těm, kteří se stali posly Boží lásky a jeho milosrdenství.
Sdílet
Franz Kafka říká: „Nevěříš v soud, nevěříš v hřích, nevěříš ve víru, a přesto víš, že jsi nečistý.“ Jako bychom trpěli jakýmsi pocitem, že pokud by nás někdo hluboce prozkoumal, byli bychom odmítnuti. Jsme vinni svojí vinou. Nejde však pouze o pocit mravního znečištění a z něj plynoucí vinu, ale i o pocit vlastní nedostatečnosti…
Sdílet









