Příspěvky podle tagů
48 příspěvků
Právě skončené volby do Evropského parlamentu ukázaly, že v Česku i jinde v Evropě nedochází k ústupu proti-evropských, populistických a neofašistických stran, uskupení i jednotlivců. Ať už je vize těchto stran jakkoliv temná a v řadě ohledů nebezpečná vzhledem k budoucnosti Evropy, je třeba rozhodně konstatovat, že římskokatolická církev v Evropě se nejpozději od dob Druhého vatikánského koncilu postavila vahou společenství Božích dětí plně na stranu zastupitelské demokracie a hodnot, které jsou pro Evropu tradiční, typické a nutné k jejímu přežití.
Sdílet
Kdybychom měli říct, co je pravým opakem prodeje výrobků a služeb s nádechem strachu, museli bychom konstatovat, že je to evangelium. Ani církve ve svých dějinách nebyly imunní vůči ideologii strachu, a tak i evangelium – dobrá, nadějná slova plná lásky a naděje – bylo prodáváno jako zboží na trhu, se solidní mírou strašení a všelijakého bububu. Ježíš nás ale učí přistupovat k životu beze strachu a v bezpodmínečné Boží lásce.
Sdílet
Lež má krátké nohy. To rčení známe asi všichni. I já jej léta používám. Až poslední měsíce si ale intenzivně uvědomuji, jak moc velká výhoda to dnes je, používat tu krátkonohou potvoru jako pracovní nástroj. Přinejmenším v politice.
Sdílet
Populisté s autoritářskými sklony vystupují jako spasitelé, kteří nastaví jediné správné pořádky a definitivně se vypořádají se všemi, jež by jim chtěli zabránit v záchraně společnosti a budování prosperity. Čím dál častěji používají křesťanskou rétoriku a ačkoli zároveň vzbuzují nenávist a předsudky, u části křesťanů nacházejí kladnou odezvu.
Sdílet
Nový argentinský prezident Javier Milei hlásal v kampani vše, co odmítá sociální učení církve. On sám se tomuto učení posmíval a neváhal ani s nevybíravými urážkami na adresu papeže. Ty však vzápětí odvolal, a dokonce Františka pozval na návštěvu Argentiny. Je otázkou, jak bude schopen realizovat své radikální předvolební sliby, jisté však je, že nejvíce dopadnou na ty, kteří pomáhají chudým.
Sdílet
Hra o trůny. Strhující příběh, který líčí, kam až jsou lidé schopni zajít, když chtějí získat moc, nebo si ji udržet. Všudypřítomné intriky, podvody, násilí, sex, peníze, hra se strachem a nadějí obyvatel, vydaných na milost a nemilost všem, kdo o trůny hrají. Až na poslední dvě série jsem ji na streamovací platformě moc rád sledoval jako napínavou metaforu světa, ve kterém vlastně trochu žijeme i my sami. Ale to bylo ještě během covidových karantén, kdy jsem ji mohl považovat za metaforu, která je hodně přitažená za vlasy.
Sdílet
Volební preference slovenských voličů příliš neodpovídají představě o tradičně katolické zemi. Úspěch slaví populistické strany, doprovázené radikální pravicí. Biskupové balancují mezi touhou podpořit obhajobu křesťanských hodnot a pastí politického extrémismu.
Sdílet
V polovině října mají v Polsku proběhnout volby. Vzhledem k tomu, kudy se tento významný soused naší země posledních osm let ubírá, stojí za to si důkladně připomenout, jak se rodila tamější současná společenská situace. O rozhovor jsme požádali historika a polonistu Rudolfa Vévodu.
Sdílet
Tváří v tvář hroznému lidskému utrpení jsou velmi nebezpečné poslední výroky pánů Klause, Okamury či Zemana, které se vezou na populistické, protiukrajinské notě. Je přitom jasné, že pomoc Ukrajincům nás něco bude stát – jako ostatně každá pomoc. To však neznamená, že bychom od ní měli upustit.
Sdílet
Také vám jde z některých „v moci představených“ mráz po zádech? Také si kladete otázku, jak je možné, že je tolik lidí volí? Také nechápete, že to, co se zdá na první pohled jasné, tito lidé dokážou zpochybnit? Jak je možné, že naši sousedé pravděpodobně v příštích volbách zvolí Fica, Maďaři si zvolili Orbána, my jsme si málem udělali prezidenta z Babiše a v USA reálně hrozí, že se o post prezidenta bude opět ucházet Trump?
Sdílet







