Příspěvky podle tagů
317 příspěvků
Všimla jsem si mediální přestřelky o trapném patosu oslav výročí sametové revoluce. Trošku mě to zarazilo. Kdy už jindy je vhodné být patetický, ne-li na výročí událostí, které patří v historii k nejvýznamnějším? Slovník tvrdí, že patos znamená hluboké pohnutí mysli, dojetí a vzlet.
Sdílet
Jen tak jsem večer po příchodu z práce otevřela Facebook a zjistila, že moje kamarádka má narozeniny. Potěšilo mě, že jsem to ještě stihla a můžu jí blahopřát. Naťukala jsem obligátní Všechno nejlepší! A nějak jsem to nemohla odeslat.
Sdílet
Kdybych měla vyjmenovat deset nejoblíbenějších věcí v životě, adventní kalendář by mezi nimi zaručeně byl. Hlavním důvodem může být to, že je zhmotněným těšením se. Možná i díky tomu, že se používá jediný měsíc v roce. A dozajista proto, že může mít nejrůznější podoby.
Sdílet
Občas se mi stává, že podléhám malomyslnosti. Myslím si o sobě, že jsem neužitečná, že nic z toho, co dělám, nemá smysl, protože to nikoho nezajímá. Je to hloupé, já vím.…
Sdílet
V kterési parfumerii jsem dostala darem k nákupu průhledný igelitový deštník. Nesla jsem si jej domů a přemýšlela, jestli jsem si takový dárek vůbec měla brát. Vždyť já už deštník mám. Připadal mi takový levný a zdálo se mi dětinské radovat se z toho, že uvidím, jak padá déšť. Doma jsem ho zastrčila do stojanu k ostatním a zapomněla jsem na něj.
Sdílet
Září je pro mne vždy prvním měsícem nového roku. Kam se hrabe leden! Všechny nové procesy, všechna předsevzetí, nové rozvrhy, to všechno začíná v září. I loučení s prázdninami se mi zdá přesvědčivější než loučení s Vánocemi.
Sdílet
Různí lidé se mě občas ptají, jak rozumím duchovnímu rozměru toho koronaviru a všem těm omezením s ním spjatým. Má to vůbec duchovní rozměr? Lichotí mi, že chtějí znát můj názor, ale vlastně si nejsem jistá, co jim mám říct.
Sdílet
Moje maminka je proslavená svou vynikající meruňkovou marmeládou. Mnohé návštěvy, které mají to štěstí a marmeládu u nás ochutnají, o ní ještě dlouho básní a jsou šťastné, mohou-li si alespoň jednu zavařovačku odvézt domů.
Sdílet
Už léta spolupracuju s nadačním fondem Krmte hladové. Upravuju texty, starám se o sociální sítě. Nic vzrušivého, většinou je to jen poklidná práce od počítače. Přesto ale tato spolupráce byla důvodem mého adrenalinového zážitku.
Sdílet
Před jednatřiceti lety se mi narodil syn. Zemřel jen pár dní před tím, než se narodil. Tehdy to strašně bolelo. Nechápala jsem, proč se taková věc musela přihodit zrovna nám.
Sdílet









