Ani jsem nedutala, namarkovala nákup, naskládala do papírové tašky a na rozloučenou jsem jí řekla, že udělala moudré rozhodnutí. Když odešla, zahleděla jsem se výkladem na šedivé nebe. Bylo mi tak zvláštně. Cítila jsem dojetí, radost i určitý druh bázně, která se dostavuje, když někde jedná Bůh.
„Tati, koukej!“ vykřikovali dva malí chlapečci. Pořád dokola skákali z nízké zídky a vždycky si hlasitým voláním pojišťovali tatínkovu pozornost. Hop, hop, pak rychle oběhli zídku k nižšímu konci, vyškrábali se na ni a popoběhli k místu, odkud se jim zdálo statečné skákat. „Tati, dívej se!“ zavolal jeden a skočil, pak totéž provedl druhý chlapeček asi o hlavu menší než ten první. Tatínek trpělivě stál a díval se. Nejspíš tam všichni před samoobsluhou čekali na nakupující maminku.
Moc se mi líbilo, jak se ti chlapečci před tatínkem předváděli. Jak neúnavně prahli po jeho pozornosti a ocenění. Tatínek jim neříkal žádné pozor, nespadněte, opatrně, pomalu, nelezte tam. Kdepak. Jen je tiše pozoroval. Řekla bych, že se docela bavil. Byli to jeho chlapečci a on nepochybně věděl, že to všechno dělají pro jeho uznání. Taky myslím, že dokázal nejlépe ze všech odhadnout, jaké úsilí je to stojí.
Bylo zajímavé, že nad jejich výkony nijak překotně nejásal, neobdivoval je a vlastně ani nechválil, jak by to asi dělala žena. Jen je sledoval pohledem a občas rezervovaně přikývl, jakože dobrý. Byla bych tu láskyplnou mužskou komunikaci byla ráda pozorovala ještě dlouho, ale musela jsem jít do práce. Jejich pokřikování a výskání jsem slyšela za zády až na konec ulice.
Otevřela jsem svůj obchod, všude rozsvítila a skoro hned nato vstoupila má první zákaznice. Byla to sympatická žena středního věku. Přišla vybírat dárky. Trochu jsme si povídaly, něco málo jsem jí doporučila a ona se usadila s hromádkou knih do křesílka, aby mohla svůj výběr uvážit. Za chvilku položila na pult knihy, které si vybrala. „Ještě se tu porozhlédnu,“ řekla a přistoupila k vitríně se šperky. Soustředěně prohlížela poličku za poličkou a po nějaké době vytáhla jednu malou krabičku, ve které spočívaly perlové náušnice.
Žena se otočila od vitríny ke mně a měla ve tváři trochu zvláštní výraz. Čekala jsem, co řekne. Nedokázala jsem odhadnout směr jejích myšlenek. Hleděla na krabičku ve své ruce a byla zticha. Mlčela jsem také, protože se mi zdálo, že toto je zvláštní chvíle. Byla jsem ráda, že jsme v obchodě jen my samy dvě. Mrkla jsem kontrolně pod pult, jestli mám po ruce krabici papírových kapesníků. V podobných situacích bývají zapotřebí. „Víte, ty náušnice by strašně slušely mé sestře,“ pronesla žena. „Když jsem je uviděla, jako by se mi objevila před očima její tvář.“ Stále jsem nic neříkala, protože jsem čekala na příběh, který teď musel nutně přijít.
„My se sestrou spolu nemluvíme už léta. Pohádaly jsme se. Kvůli čemu? Ach, nebylo to podstatné tehdy a dnes ještě míň. Ani už přesně nevím, jak to celé bylo. Žádná z nás se ale nechtěla omluvit, žádná nechtěla ustoupit. Tak se nenavštěvujeme, nepíšeme si, nevoláme. Ale teď ty náušnice mi ji připomněly a budou Vánoce a já nevím, jestli by je přijala, ale já jí je musím dát. Třeba se zase smíříme. Moc bych si to přála.“
Žena položila krabičku na hromádku knih, zhluboka se nadechla a řekla: „Kartou prosím.“ Ani jsem nedutala, namarkovala nákup, naskládala do papírové tašky a na rozloučenou jsem jí řekla, že udělala moudré rozhodnutí. Když odešla, zahleděla jsem se výkladem na šedivé nebe. Bylo mi tak zvláštně. Cítila jsem dojetí, radost i určitý druh bázně, která se dostavuje, když někde jedná Bůh. Napadlo mne zašeptat: „Koukej, tati.“
Korektura: Sára Kolomazníková
Krásný příběh. A uvěřitelný. Tohle si nikdo nevymyslí, to je skutečný život.
krásný článek z prostého obyčejného života.
I Satan dokáže měnit hlasy a využívat mrtvé pro svoje reje a snahu zničit lidskou ušlechtilost.
Krásné, děkuji ❤️
mnozí si myslí, že komunikace s mrtvými je přinejmenším bláhovost, ale mi to pomáhá, někdy mi neodpovídají a někdy poradí ( a většinou to dopadne podle jejich rady ) každý dobrý skutek je odměněn krásným snem.
krásný článek,vehnal mi slzu do oka