Západní medicína se na východní praktiky, které nazývá alternativními, často dívá svrchu. V praxi se však ukazuje, že spolupráce mezi západními a východními metodami lékařství může být přínosná a efektivní. Posun dopředu může být jen tehdy, když se budou ověřovat úspěchy a analyzovat neúspěchy. Přísně, nezávisle, trpělivě a neideologicky. Medicína bude pak moci hledat východisko dobré pro pacienty, když bude kombinovat rozum i víru.
Když vyjedete za hranice, najdete celkem běžně ordinace léčebných oborů, které u nás neznáme. V mém církevním společenství žije a aktivně pracuje osteopat. Můj osteopat je vážená osoba, věroučně spíše konzervativní. Na takových lidech pravidelný život církevního společenství stojí. Původem je Američan s odbornými vysokoškolskými studiemi na britských ostrovech, s praxí na plovoucích nemocnicích americké armády. Dokáže předložit stoh potvrzení a diplomů z vysokých škol. Ale nikdo z nás nemůže v České republice jeho služby využít v rámci zdravotního pojištění. Osteopat u nás může maximálně asistovat fyzioterapeutovi.
Prostředí konzervativního hospodaření zdravotních pojišťoven nevytváří konkurenci, ale hlídá si svoji pozici a podporuje nevstřícný legislativní rámec, uzavřený rozšíření oborů, které by byly hrazeny z pojištění. Strategický rámec ministerstva zdravotnictví Zdraví 2030 navíc poukazuje na velmi nízkou zdravotní gramotnost a vysokou chronickou nemocnost české populace. Tedy o svém zdraví toho málo víme a škodíme si. A naopak v nejisté době pociťujeme potřebu léčit to, co k životu nějakou měrou patří.
V červnu tohoto roku se v Poslanecké sněmovně konal seminář z podnětu ministerské komise pro alternativní a komplementární medicínu. Protože ho účastnili zástupci západní medicíny a zároveň představitelé alternativních směrů, byla na pozvánce zřetelná výzva: „Je čas začít spolupracovat!“ Zkušenost ukazuje, že světy alternativní péče o lidské zdraví se s exaktní západní medicínou příliš nepotkávají.
Naplněný sál největší jednací síně po té sněmovní přivítal velice rozmanitou společnost, která měla různé představy o spolupráci. Na účastnících bylo zvláště v diskusi znát až náboženské nadšení, se kterým vítali možnost setkání a zároveň se snažili představit svoji metodu a své vidění světa. Nezřídka však přijeli praktičtí i odborní lékaři, kteří některou z alternativních metod vidí a používají jako rozšíření své praxe.
Spolupráce na mnoha místech funguje
Tajemství konference v Parlamentu nebylo v tom, že by někdo někoho přesvědčil a změnil jeho názor, ale v tom, že ukazuje užitek trpělivé spolupráce nad jednotlivými metodami. Bylo užitečné nahlédnout do míst, kde se spolupracovat učí a jde jim to. Klasická diagnostika v kombinace s alternativní metodou vyšetření není překážkou – alespoň pro některé – ale je nezbytnou součástí spolupráce na zdraví pacienta. Příkladem může být praxe lékaře Petra Olšáka v Janských Lázních, který ve Sněmovně přednášel a uváděl příklady výsledků spolupráce západní medicíny s praxí elektroakupunktury na oddělení, kde pracuje. A jistě i dalších.
Proč je tak důležité spolupracovat? Jednoduše proto, že posun dopředu může být jen tehdy, když se budou ověřovat úspěchy a analyzovat neúspěchy. Přísně, nezávisle, trpělivě a neideologicky. Medicína bude pak moci hledat východisko dobré pro pacienty. Na konferenci se ukázalo, že fakticky nejdále jsou ve Velké Británii, kde jsou lékaři bývalých kolonií už ve třetí či čtvrté generaci a bylo dost času a možností sledovat vývoj domorodé medicíny.
Obrátit se vůči sobě a posuzovat péči o lidi z hlediska ideologie či národnosti je cestou ke zmatku, je to rozdělování lidí, kterého máme dost v jiných oblastech, a hlavně je to proti užitku z úlevy v nemoci malých i velkých. Nakonec je to i nedůvěra k tomu, čemu říkáme jako křesťané Duch Svatý. Máme trpělivě zkoumat svůj svět. Přece se ukáže, co působí spravedlnost pokoj a dobro. A tady je místo pro rozum i pro víru!
