Boží myšlení a oproti tomu naše lidské myšlení jsou značně rozdílné. Z Božího pohledu Vánoce souvisí s tím, že se Bůh stal člověkem, aby všichni lidé mohli být opravdu šťastní. Tedy aby mohli mít osobní vztah s Ježíšem Kristem.
Kolem Vánoc si každoročně přejeme „Hodně štěstí a zdraví“. Spolu se svátečními dny a jejich tradicí prožíváme šťastnější chvíle. Je to období, kdy většina lidí odpočívá, a dokonce dokáže myslet na druhé lidi a jejich štěstí. Jedná se tak o každoroční paradox, který ukazuje, jak velmi se od sebe liší naše lidské myšlení a Boží myšlení.
Pro nás je důležité zdraví a štěstí, přitom plně nechápeme ani to, co zdraví a štěstí doopravdy znamená. Vánoce a naše přání „Šťastné a veselé...“ mohou být upřímným přáním, ale také pouze zdvořilostní frází. Z Božího pohledu Vánoce souvisí s tím, že se Bůh stal člověkem, aby všichni lidé mohli být opravdu šťastní, tedy mohli mít osobní vztah s Ježíšem Kristem a nový život od Boha. Bůh se stal malým dítětem a pak dospěl v muže, který zemřel na kříži pro naše skutečné blaho.
Nový rok a přání „Hlavně to zdravíčko...“ je proto na míle vzdálené tomu, co naše zdraví znamená pro Boha. My zdravím myslíme spíš „Hlavně abych nedostal nějakou nemoc“, Bůh přitom sleduje naše celkové zdraví. Jsme bytosti, které prožívají život fyzicky, psychicky, morálně i duchovně. Všechny čtyři oblasti souvisí s tím, že pokud o své zdraví nepečujeme, můžeme onemocnět. A to tělesně, duševně, morálně anebo duchovně.
Pokud náš duch není obýván Božím Duchem, šíří se nemoc celou naší bytostí a dochází k onemocnění, a nakonec i k naší smrti. Naopak uzdravený duch, projevující se vírou, ve kterém žije Ježíš a Boží Duch, dokáže proměnit naši duši (myšlení) a ta zase uzdravit i naši morálku. Naše zdraví se tedy netýká jen těla, potřebujeme také zdraví duchovní, duševní a morální!
Náš pohled se i v této věci s tím Božím rozchází. Spíše než svého zdraví si všimneme naší nemoci. O našich problémech a nemocech dokážeme přemýšlet a mluvit hodiny. Bůh naopak zcela jasně říká, co znamená být zdravý: „Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí.“ (Lukáš 10,27)
