Chodím městem a všude čtu sliby. Všichni se o mě chtějí postarat. Moje městská čtvrť bude jasně na prvním místě. Nějací lidé pro mě chtějí makat. Jiní zase slibují, že mi budou blíž. Četla jsem i prohlášení, že Brno není pro každého. Na ulicích prý bude bezpečněji a moje město bude zase lepším místem k bydlení. Dokonce jsem zahlédla omluvnou poznámku, že naše zoologická zahrada nebude pro ostudu.
Já vám nevím. Ještě si dobře pamatuju, že na stejných místech mi ti samí nebo podobní lidé slibovali levnější hypotéky, zastropování cen energií, dostupné bydlení a vyšší důchody. A kde to je? Nevšimla jsem si, že by cokoli z uvedeného nastalo. Jediné, co se mi zdá, že úspěšně roste, je arogance politiků a jejich bezostyšné lži.
Chápete, že jedna strana v minulých volebních obdobích naprosto umlčela všechny projekty sociálního bydlení a teď prohlašuje, jak do toho šlápne? Chce všechno napravit právě v oblasti, kterou v předchozích skoro deseti letech systematicky potlačovala. A třeba ten pán, co se tváří jako spasitel ZOO, byl jejím ředitelem přes dvacet let.
Nejsem už nejmladší, mnohé ty tváře si pamatuju. Za ta léta, co žiju v jednom městě, jsem jich už viděla hodně. Některé se opakují. Nejhorší jsou ti, co buď sami mají mizernou paměť, nebo se na takovou skutečnost spoléhají u všech ostatních. Například komunistický slepenec stran na svém stánku s předvolebními hesly vykřikuje do všech stran, že Brno potřebuje restart, aby bylo jako dřív.
Já si ale pamatuju, jak to město vypadalo v osmdesátých letech kdy už jsem tu bydlela. A jsem si jistá, že nikdo by se do takového Brna nechtěl vracet. Všechno rozbité, šedé a oprýskané. V ulicích se místo zeleně tyčilo lešení. Ve výlohách se neukazovalo zboží, které by někdo chtěl, zato všude stejné plakátky k politickým výročím.
Brno je velké město, kde se lidi tolik osobně neznají. Proto je možná pro kandidáty snazší psát si pod svou fotku lživá hesla a hlásat pravý opak toho, co dělali v předchozích letech. Tady se to ztratí.
Vy, co bydlíte v menších obcích, se tam určitě znáte. Musí u vás být daleko těžší lhát – dobře si přece pamatujete, kdo co říkal před pěti lety. Vzpomínejte. Nenaleťte. Buďte opatrní.
