V mém pojetí mé osobní autority a možná tedy i zodpovědnosti se nachází moje bezprostřední okolí. To znamená například náš dům, čtvrť, v níž bydlím, ale také třeba trasa cesty do práce. Ráda v chůzi žehnám oblíbeným obchůdkům a kavárničkám, protože chci, aby se jim dařilo.
Jako hospodyně se cítím zodpovědná za svou domácnost. Zejména za kuchyni. Ta se mi zdá být mou nejlepší vizitkou. Považuji se za nejvyšší správkyni tohoto území, a když je v kuchyni binec, jdu ho uklidit, protože to je moje zodpovědnost. Do určitého věku dětí jsem tak brala i jejich pokoj. Když ale vyrostly, předala jsem jim autoritu nad jejich územím a také zodpovědnost s tím spojenou. Mohly si rozhodovat, jak si pokoj uspořádají, jak si jej vyzdobí a taky jak budou mít uklizeno.
V mém pojetí mé osobní autority a možná tedy i zodpovědnosti se nachází moje bezprostřední okolí, to znamená například náš dům, čtvrť, v níž bydlím, a třeba trasa cesty do práce. Ráda v chůzi žehnám oblíbeným obchůdkům a kavárničkám, protože chci, aby se jim dařilo. S majiteli se většinou podle vidění znám a zdravíme se. Neznám všechny, pochopitelně, ale žehnám i těm neznámým, jejichž dílo se mi líbí.
Řídím se čistě svou vkusovou preferencí, což znamená, že mou přízeň mají všechny kavárny, květinářství, řeznictví a cukrárny, trávníky i stromy, ale ještě mně nenapadlo žehnat pojišťovně. Kromě toho prostory pojišťovny, kterou mám při cestě do práce, by se mi zdály vhodné pro dětské knihkupectví, které sídlí za rohem v malinkém krcálku. Zasloužilo by si důstojnější místo. Dětské knihy jsou důležité a tento obchod je výjimečný. Na pojišťovně mi, promiňte, nezáleží vůbec.
Na rohu ulic v širším centru města, kudy do svého obchodu musím projít, stojí hotel, který nabízí příjemné slečny, dobrou zábavu a diskrétnost. Nelíbí se mi. Nemám nic proti těm slečnám, některé si dokonce občas ke mně něco zajdou koupit a popovídat si. Nelíbí se mi ale, aby takový podnik fungoval v mém území. V blízkém okolí jsou tu školy, úřady, ordinace, kavárny, obchody a další důležité a užitečné věci.
Hotel s diskrétním obsahem mi tu vždycky vadil, a to kolem něj pravidelně chodím dvanáct let. Občas jsem se modlila, aby zmizel. Nebo aby zkrachoval. Ať si klidně je, když ho někdo chce, ale někde jinde. Nemodlila jsem se určitě každý den a asi ani ne každý týden. Jen když mě to tak napadlo. Chodila jsem pravidelně kolem a nesouhlasila jsem s ním. Dokonce ani tehdy, když někdo křídou načmáral na jejich dveře K+M+B. Prostě do mého pojetí hezkého okolí takový dům nepatřil.
A víte co? Minulý týden hotel zavřeli. Prý ho budou bourat a na jeho místě vyroste krásný nový bytový dům. Úplně jsem se lekla, když jsem se tu zprávu dozvěděla. Napadlo mě, že za to možná taky trochu můžu. Co ty slečny? Kam teď půjdou? Pak ale převážila nevěřícná radost. Dvanáct let projevování nesouhlasu a teď takový výsledek? No tak díky, Bože.