Příspěvky od autora
114 příspěvků
Autorka je právnička. Vystudovala práva, teologii a ekonomii. Přispívá na servery Aktuálně.cz a Christnet. Věnuje se právním tématům, zvláště pak svobodě, odpovědnosti, ale také světu filmu a méně vážně i cestovatelským zážitkům.
Jednoho večera u židovské rodiny Mortarových zabuší příslušníci papežské gardy s tím, že si přicházejí pro jejich syna Edgarda. Vyděšení rodiče nerozumí ničemu. Nechápou, v čem by se jejich šestiletý potomek měl odlišovat od ostatních sourozenců. Otec se nejdříve pokusí synka vyhodit z okna do náručí svých blízkých. Krajně dramatický okamžik. Edgardo se brání, strašně se bojí, nechápe, oč se tatínek snaží. Vysvětlení dostane rodina vzápětí. Edgardo je katolík.
Sdílet
Po vyhlášení synodálního procesu vytanuly některým českým křesťanům na mysl sněmovní kroužky zakládané v 90. letech ke zhodnocení práce církve a nastolení nových návrhů k jejímu dalšímu fungování. Mnohým se tehdy zdálo, že jejich snaha nakonec vyzněla do ztracena. Podobnou skepsi cítí někteří křesťané po první fázi synodálního procesu u nás. Dosavadní přínosy a budoucí kroky synodu shrnuje v textu Marie Kolářová.
Sdílet
V době, kdy se vyostřovaly vztahy mezi Izraelem a Íránem a země si navzájem vyhrožovaly odvetou, strávila v jedné z nich několik dní naše pisatelka Marie Kolářová. Jak na ni působily tamní přísné restrikce a jak je vnímají běžní obyvatelé? To popisuje ve svém článku.
Sdílet
Jak sarkasticky připomíná jeden z protagonistů dokumentu režisérky Madeleine Gavinové, dynastie Kimů zakazuje Bibli hlavně z toho důvodu, aby se lidé nedozvěděli, kolik z ní Kimové opsali. Důvodem je také umlčování těch, kdo díky své víře získávají vnitřní nezávislost. Křesťané čerpají ze své víry, důvěřují Bohu a jsou odolnější proti ideologické masáži.
Sdílet
Na synodálních rozpravách napříč církví po celém světě zaznívají i navzdory rozdílnému kulturnímu či politickému prostředí často podobné podněty. Témata jako naslouchání, srozumitelnost jazyka církve, kontext okolní kultury, spoluúčast a spoluodpovědnost, meze klerikalismu či postavení žen rezonovala v církvi napříč celým světem. A právě na ta by se měla církev budoucnosti zaměřit.
Sdílet
V souvislosti s nedávnou volbou nového děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy a jí předcházejícím vzrušeným diskusím začaly zaznívat mezi věřícími také obecnější dotazy po vztahu vysokých škol, teologických fakult a církve – resp. jaký je nebo by měl být rozsah pravomocí církví nad těmito fakultami. Církevní právnička Marie Kolářová ve svém komentáři přibližuje, jak systém funguje a jak probíhá především vzdělávání nových kněží.
Sdílet
Zničení ekosystémů kvůli těžbě surovin a budoucí důsledky klimatické změny nás nestaví do pozice dobrých správců planety. Druhá část velkolepého snímku Duna zobrazuje kromě ekologie také společensko-politická témata: soupeření jednotlivých velkorodů, imperátor, který kvůli zachování moci různě lavíruje a uzavírá dočasná spojenectví, neustálé soupeření o moc, genetické manipulace společenstva Bene Gesserit s cílem prosadit vlastní zájmy – to vše dnes vidíme ve světě velmi intenzivně, a právě proto je příběh tak aktuální.
Sdílet
Zákaz potratů jako politické téma slouží ochraně nenarozeného života jen minimálně. Skrývá se v něm jen snaha o mocenské prosazení kontroly. Při licitování o míře restrikcí jako by dítě bylo až na posledním místě. Pokud budeme brát vážně ochranu nenarozeného života, pak klíčová otázka zní: Jaká je nejúčinnější cesta ke snížení počtu potratů?
Sdílet
Snímek Zóna zájmu nahlíží téma holocaustu z netradiční perspektivy rodiny nacistického dozorce Rudolfa Hösse, která si žije bezstarostným životem na vysoké noze. Skrze ni můžeme sledovat, jak moc se podobá běžným lidem, ochotným relativizovat a normalizovat zlo za cenu vlastního finančního zabezpečení nebo postupu v kariérním žebříčku. Své dojmy z filmu shrnuje v komentáři Marie Kolářová.
Sdílet
Ačkoli Istanbulská úmluva a její obsah vyvolaly řadu emotivních debat, většinu z jejího obsahu jsme se ve skutečnosti zavázali dodržovat již přijetím úmluvy OSN proti diskriminaci žen před čtyřiceti lety. Její nepřijetí tak není žádnou tragédií, mnohem spíše je však zprávou o nedůvěře naší společnosti v mezinárodní spolupráci demokratických zemí, stejně jako v demokratické instituce.
Sdílet









