Moje babička nepříjemně často používala všemožná přísloví a rčení. Jedno z těch obvyklých bylo to o lháři, který taky krade. Dotýkalo se mě to, protože zatímco lží jsem se občas provinila, nekradla jsem. Připadalo mi to nespravedlivé a zlobila jsem se.
Pomalu jsem ale rostla a poznávala svět a lidi v něm. Porovnávala jsem babiččiny věty plné rozporuplné moudrosti s tím, co jsem viděla kolem sebe, a ono to často sedělo. Velmi často lidé, kteří lhali, taky kradli. Možná, že kdyby nekradli, nemuseli by lhát.
Člověk v životě poznal různé zloděje a různé lháře. Někteří byli docela zábavní, jiní působili odpudivě. Copak ve škole! Tam se všechno vážně vyšetřovalo, přijímala se kázeňská opatření a tresty.
Později v životě už to tak černobílé nebylo. Některým lhářům nepravdy procházely, některým zlodějům jejich krádeže taky. Skoro jako by se zdálo, že čím bezostyšnější lež a čím větší zlodějina, tím je tu lepší šance vyváznout.
Dnes mám takový nepříjemný dojem, že se to celé nějak záhadně otočilo naruby. Zloděj je považován za schopného – hodně nakradl, podívejte, je to chlapík. V souvislosti s tím jako by pravda už nikoho ani nezajímala. Kdoví, jak to vůbec bylo. Možná, že lhal, ale ten lhal taky, tak co? Vy jste snad nikdy nezalhal? Tak vidíte, mlčte.
A vy mlčíte, protože aspoň trochu lhal každý. Jenomže tak to přece nejde. Kvůli tomu, že každý někdy něco provedl, nemůžeme rezignovat na spravedlnost.
Když zloději a lháři zůstanou nepotrestáni, když necháme zločiny bez soudu a bez trestu, zbavujeme se vymožeností civilizace. Spravedlivý soud není nic, co bychom vynalezli v tomto století. V průběhu dějin se vždy někdo snažil si spravedlnost koupit, zmocnit se jí silou nebo lstí.
To znamená, že lež i krádež zůstala bez trestu. Také to znamená, že vždy zůstal někdo obelhaný a okradený, kterému se spravedlnosti nedostalo. Teď to vypadá, že obelhaní a okradení jsme u nás skoro všichni. Zdá se, že některým lidem to nevadí.
Jsou i takoví občané, kteří to nepoznají. Rádi se nechají obelhat. Většinou jsou obelháni v tom, že nebyli okradeni, případně byli, ale někým jiným.
Jsou to zmatky, co? Mělo by nám to vadit. Spravedlnost je důležitá.
Tak mě napadlo, že když někdo v oficiálním majetkovém přiznání veřejně lže o velikosti svého majetku, počtu svých bytů a podobných věcech, skoro bych čekala, že tam nějaká ta krádež taky bude. Ona ta babička měla pravdu víc, než jsem si myslela.
