Příspěvky podle tagů
103 příspěvků
Nejsem politik. Solidarizuji se však s těmi, kteří trpí pod brutálním režimem. Pokud se dostanou pod ruskou kontrolu, nemohou žít svobodně. Náboženská svoboda a svoboda vyznání je za Putinova režimu vyloučena. Svoboda víry není v tomto režimu možná, zmiňuje v rozhovoru pro Protestant Enno Haaks, který působí jako farář a generální tajemník Gustav-Adolf-Werk (GAW), což je diasporní organizace Evangelické církve v Německu (EKD).
Sdílet
Nejde mi z hlavy Alexej Navalnyj. Nemohu říct, že bych nějak zvlášť podrobně sledovala jeho život, jen tak, jak člověk obecně sleduje politiku. Věděla jsem, kdo to je, ale to bylo asi tak všechno. Moc důvěry ve mně nevzbuzoval.
Sdílet
Je čas se sejít a začít promýšlet život církve na počátku 21. století, které, jak se zdá, chce v krutostech překonat století předcházející. Církve právě teď musí rozhodnout, co budou dělat, až po současných obětech informační ruské války dojde na oběti reálné.
Sdílet
Jak do sportovního dění proniká politika? Podcast Týden bez filtru rozebírá rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru umožnit na olympijských hrách v Paříži v příštím roce start tzv. neutrálním sportovcům z Ruska a Běloruska.
Sdílet
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) rozhodl o tom, že se nadcházejících Olympijských her roku 2024 v Paříži budou smět účastnit také sportovci z Ruska a Běloruska jako „individuální neutrální sportovci“. Toto rozhodnutí je podle mého mínění nesprávné a nebezpečné, a to tím spíš, že jde zcela proti smyslu a duchu Olympijské charty, jejíž motto, pocházející od Pierra de Coubertin, bylo v přímém přenosu zašlapáno do země: „Olympismus není systém, ale stav mysli.“
Sdílet
Právě před rokem dostala Nobelovu cenu míru ruská organizace Memorial (v té době už přes rok v Rusku soudně zakázaná). Cenu dostal Memorial společně s běloruským bojovníkem za lidská práva Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody. S představitelkou české pobočky Memorialu Alexandrou Skorvid jsme probírali především otázky kolem protiválečných protestů v současném Rusku.
Sdílet
I když není otevřeně vyhlášena válka, rostoucí polarizace politické diskuse oslabuje demokracii, používají se techniky kybernetických útoků, vzniká silný odpor k západním hodnotám. Jak lze hodnotit tuto atmosféru trvalého nepřátelství? Postupně se začíná prosazovat spojení „hybridní mír“, které se snaží vystihnout to, co ohrožuje náš společný život.
Sdílet
Papež František opakovaně sklízí kritiku za svá vyjádření směrem k ruské agresi na Ukrajině. Mnozí je považují za málo důrazná a ve svém důsledku nahrávající kremelské propagandě. Hlava Svatého stolce tak musela již několikrát upřesňovat nedorozumění, která vznikla z jejích vyjádření. Jejich prameny však lze podle Marie Kolářové hledat v politickém režimu, v němž Jorge Bergolio v Argentině vyrostl a který se nikdy nerozvinul v plně aplikovanou demokracii.
Sdílet
Papež František svým ndávným prohlášením nasypal sůl do krvácejících ukrajinských ran. Vatikán se sice Františkova slova snaží vysvětlit, možná by ale bylo lepší nic nevysvětlovat, jen se prostě omluvit. Skutečně svatí nejsou ti, kdo nechybují, ale kdo svoje chyby nahlédnou, uznají a vyznají…
Sdílet
Kritiku vyvolala papežova slova k mladým ruským katolíkům, aby se stali dědici velkého Ruska Petra Velikého a Kateřiny II., panovníků 17. a 18. století, kteří Rusko pozvedli mnoha reformami, ale také utlačovali obyvatele dobytých území. Záležitosti se věnuje podcast Týden bez filtru.
Sdílet








