Příspěvky podle tagů
21 příspěvků
Mám dojem, že v poslední době se nejen v církvi, ale zvláště v mimocírkevním společenském veřejném prostoru znovuobjevuje to, čemu se tradiční dogmatickou hantýrkou říká individuální eschatologie. Je to ta součást věrouky, která se zabývá individuální nadějí za hranicemi smrti. Je spojena s takovými tématy jako smrt, věčný, „posmrtný“ život, poslední soud, (věčné) zatracení, věčná blaženost.
Sdílet
Někdy se bez bolestivého přiznání si pravdy v našich vztazích prostě nepohneme dál. Součástí terapie je někdy bolestivá cesta do hlubin duše. Pokoj bez bolesti většinou nepřijde. Problém (nejen) dnešního křesťanství však je, že se o to pokouší přístupem „buď v pohodě, Bůh tě bere takového, jaký jsi“. Nic se sebou nemusíš dělat, jen se přijmi a možná trochu více přemýšlej nad vírou. Tento přístup sice skutečně nebolí, „jen“ je vzdálen zvěsti evangelia i Vánoc.
Sdílet
Ježíšův příběh mě letos inspiruje v tom, že pokud chceme v této nejisté době opět najít klid a vítězství, možná se musíme naučit přijmout určitou dávku nepohody a bolesti.
Sdílet
Bolest má mnoho podob. Bolet nás nemusí jen tělo, existuje i vnitřní bolest. Ta se objevuje, když nedokážeme odpustit, když cítíme vinu nebo když někoho ztratíme či někomu ublížíme. Ruku v ruce s ní však kráčí také naděje.
Sdílet
Všichni se zamýšlejí nad dvěma zavražděnými mladíky v Bratislavě. Co k tomu říct, jak se k tomu postavit? My jsme v jejich botách nechodili a nežili jejich životy. My jen víme, že není tak důležité, jestli chodí kluk s klukem nebo s holkou, ale je velmi důležité, jestli chodí s Ježíšem. Protože on si všechno ostatní srovná.
Sdílet
Je základní realitou života. Jedna z mála věcí, které nelze relativizovat, před kterými nejde zavřít oči. Místo Kantova „myslím, tedy jsem“ bychom mohli říct „bolí mě to, tedy jsem“. Je zajímavé, že přestože lidstvo prožívá bolest pořád, tak je pro nás stále překvapivá, vždy mě znovu překvapí jako něco, co by nemělo být, co je špatně, co nechci.
Sdílet
V některých dnech vyslechnu mnoho bolestivých příběhů. Není vždycky snadné setřást smutné myšlenky, a já se trápím bolestí druhých. Myslím na slzy, které jsem viděla skanout, v paměti mi rezonují věty, které se zaryly do mých uší. Neznám řešení a je mi to líto.
Sdílet
Lžu sám sobě, když si v myšlenkách i nahlas před druhými neříkám pravdu a zároveň nejde o pouhý omyl. Když si před staletími člověk myslel, že jeho kašel způsobuje zlý duch, nebyl za svůj omyl zodpovědný. Neměl k dispozici odborné knihy a mikroskop odhalující existenci virů.
Sdílet
Všichni selháváme, padáme, děláme chyby. Na tom není nic mimořádného. Mimořádné je, jak s tím, co provedeme, naložíme. Může se jednat jak o hřích, tak o zkoušku.
Sdílet
Rozeznat Boží hlas a zahlédnout jeho jednající ruku je pro náš duchovní život velká výzva. Příběh o Marii, která nepoznává vzkříšeného Ježíše, vypráví evangelista Jan o nás všech. Naše představy a očekávání jsou jako klapky na očích a my nevidíme Bohem proměněnou skutečnost. Povědomý hlas však Marii osloví a ona spatří novou realitu.
Sdílet








