Bůh stvořil zemi, viděl, že to je dobré, a měl k tomu dobrý důvod. Podobně tvořil i Nikola Tesla, „pán blesků a vynálezce lepšího světa“, od jehož úmrtí dnes uplynulo osmdesát let.
Pro většinu z nás je Nikola Tesla géniem, vynálezcem řady technicky složitých zařízení, o jejichž principu fungování máme jen chabou představu. Jeho genialita se však neprojevovala pouze skrze materiální stránku věci a ani on sám ji nepovažoval za tu nejdůležitější část svého konání. Naopak nejúspěšnější člověk je podle něj ten, „kdo dosahuje největšího štěstí, když může říct, že dokončením svých každodenních povinností učinil to nejlepší, co mohl pro své bližní“.
Tesla se narodil roku 1856 srbským rodičům na území dnešního Chorvatska, a jak sám tvrdil, na oboje byl hrdý. Většinu svého života však strávil v USA, kde také 7. ledna 1943 zemřel osamocen, v chudobě a skoro v zapomnění v pokoji jednoho newyorského hotelu. Jak je možné, že takto dopadl člověk jeho formátu, vědec, který měl na svém kontě několik stovek patentů, převratné vynálezy, z jejichž potenciálu těžíme ještě dnes a budeme těžit i v budoucnu?
Vzhledem k tomu, že Tesla trpěl obsedantně kompulsivní poruchou, neměl snadný život, a zvláště ve starším věku nenacházel se svým okolím společnou řeč. Měl zálibu v číslech dělitelných trojkou, různé činnosti musel opakovat třikrát za sebou. Měl také strach z mikrobů, proto nosil rukavice a nesnášel lidský dotek. Rozhodně však nebyl zapšklým vědcem nelichotivého vzhledu, ale všestranným géniem, který uměl ocenit poezii a domluvit se až v osmi jazycích.
Údajně žil celý život v celibátu, aby se mohl plně věnovat své práci pro lidstvo. Ve stáří trávil svůj volný čas ve společnosti holubice, kterou miloval. Nechával si šít luxusní obleky, nikoli z marnivosti, ale proto, aby se lidé v jeho přítomnosti cítili dobře.
Stejně tak nezhmotňoval své technologické vize, které k němu přicházely, proto, aby jejich patentováním vydělal peníze k vlastnímu obohacení. Peníze jako takové pro něj neznamenaly tolik jako pro některé jeho kolegy nebo investory. Dle slov své asistentky „miloval lidi, věřil v dobrotu, a to dokonce i u těch, kteří se snažili využít jeho patenty. Byl to ušlechtilý člověk, který upozadil své vlastní zájmy upřednostněním dobročinných výhod pro lidstvo“.
Známá je stavba Teslovy Wardenclyffské věže, která měla sloužit k bezdrátovému přenosu elektrické energie nejprve na kratší vzdálenost a pak do celého světa. Tento experiment finančně podporoval bankéř John Pierpont Morgan. Když však Tesla oznámil, že přenos energie bude pro všechny zadarmo, přestal ho Morgan finančně podporovat a projekt zanikl.
Dalším příkladem je jeho dlouholetý zápas s Guglielmem Marconim o prvenství týkající se vynálezu rádia, za které Marconi neprávem dostal roku 1909 Nobelovu cenu. Toto prvenství bylo Teslovi uznáno, ale bohužel až několik měsíců po jeho smrti v roce 1943. Naproti tomu v tzv. Válce proudů (AC/DC) s T. A. Edisonem se mu poměrně rychle podařilo prosadit používání střídavého proudu, ačkoli se tehdy Edison neštítil použít velmi krutých prostředků, aby Teslovu ideu před veřejností znemožnil.
Ve svém celoživotním díle položil Tesla základy bezdrátové komunikace, vytvořil jeden z prvních koaxiálních kabelů, vynalezl laděný okruh, na jehož principu je založeno rádio, a z jeho práce vychází i radar. Vděčíme mu také za neonová světla, zapalovací svíčku, asynchronní elektromotor či zářivku. Pravděpodobně jako první pozoroval rentgenové a ultrafialové záření. Největší podíl má ale na vylepšení elektrických motorů.
Tento výčet zdaleka neobsahuje všechny jeho vynálezy a převratné myšlenky, které k němu, jak sám říkal, samy přicházely. Své stroje stavěl bez modelů, právě pouze na základě přestav, které nosil v hlavě. Jeho vize technického pokroku lidstva šla ruku v ruce s myšlenkou efektivního využití přírodních zdrojů. Už tehdy si byl vědom narůstající energetické spotřeby v budoucnosti a s tím spojeného problému devastace přírody.
Právě příroda pro něj představovala zdroj největší inspirace. „Když nevíš jak, pozoruj přírodní jevy. Dají ti jasné odpovědi a inspiraci!“ V kraji, kde Tesla vyrůstal, se velmi často vyskytovaly bouřky plné blesků. Říká se, že by mohlo jít o jeden z hlavních podnětů Teslova pozdějšího zájmu o elektřinu. Ve slavném rozhovoru s novinářem Johnem Smithem z roku 1899 prohlásil: „Everything is light“ (všechno je světlo). Byl přesvědčen, že právě sluneční paprsky mohou rozplést jeho vize pro budoucnost lidstva.
Zdroj: Radio Žurnál