Být konfrontační se nenosí. Je to společensky nevhodné. Ale bez toho se daleko nedostaneš. Pokud se nepostavíš zrcadlu, a nebudeš konfrontovat toho v odraze, klidně si můžeš dál klepat po rameni. Konfrontuj se, vyzvi se do poctivé debaty.
Jak jinak si představuješ svůj růst? Žiješ v době, kde se jednoduše schováš i před sebou samým. Podporu ti nabízejí „lajky“ od lidí, kteří netuší, zda je za vystavenou fotkou nebo statusem reálná dřina, nebo jen schopnost skvěle předstírat. Kamarádi, co tě podpoří, to klidně mohou dělat s nadějí, že později je divadelní pózu podpoříš i ty. Svou současnou formu a stav omlouváš porovnáváním se s těmi, kteří se nesnaží a nedělají nic. Nízká laťka.
Toto celé se ti bude zdát v pořádku, dokud své vlastní ego nekonfrontuješ s realitou. Ne s těmi papírovými kulisami, ale se svým vlastním, skutečným potenciálem.
V bublině, kde se pohybují slepí, budeš jednookým králem. Pokud si jdeš jednou týdně zaběhat a porovnáš se se sousedem s nadváhou, tak z toho souboje vycházíš jako muž. Pokud se ale postavíš tváří vůči realitě, nenecháš se klepat po rameni a přestaneš hladit své ego, zjistíš, že ve skutečnosti máš na mnohem víc, a není čím se chlubit. Jednoduše máš od sebe nízké očekávání.
Potřebuješ nový metrický systém. Takový, kde se neměří „jedním slabším mužem“, ale „jedním lepším já“. Nebezpečné rozhodnutí. Jenže výstup většinou stojí za to. Ne každý je ochoten zaplatit cenu, kterou si výstup z komfortu žádá.
Cokoliv se ti podaří v novém systému, oceň slovem OK. Klidně to oslav, ale měj v hlavě vědomí, že to není finále. Těš se s vědomím, že je kam pokračovat.
Žít pouze z motivačních vět je plýtváním času. Pokud z nich nevyjdou návyky a konkrétní činy, tak jsou to prázdná slova. Příliš často jedna motivační věta střídá druhou, mají životnost jednoho postu na sociálních sítích.
„Žiješ jako orel, který se vznáší …“ Zní to dobře, že? Ve skutečnosti se jen povalují na proudech vzduchu a nenamáhají se mávat křídly. Mnohem dále záleží, když začneš makat.
Konzistentní snaha a disciplína, to je to, co tě někam dostane. Nic, co by jsi nedokázal. Aniž by jsi konfrontoval sám sebe, se to nestane. Potřebuješ otevřít oči směrem k tomu, kým by jsi mohl být.
Vytrvalost je podstatné jméno. Pochopit ho je věcí prožitých let. Nemohu zazlívat mladému muži, že si necení vytrvalost, protože nemá odžitý dostatečný čas a zkušenosti. Věk a zkušenost dávají vytrvalosti hodnotu. Dospělý muž zažil její ovoce mnohokrát. Ten chytřejší dospělý muž. Ať už chceš dosáhnout jakékoliv zručnosti nebo výsledku, vyžaduje to vytrvalost. Jdi dál.
Dobře se dívej na chlapy, kteří na tréninku sotva lapají po dechu. V poslední době mě ale více inspirují ti, kteří se zakousnou a nepustí. Rozumějte, ten, který dokáže odtrénovat jeden trénink jako o život, je inspirací, ale kdo dokáže vytrvale jít roky, zůstává příkladem. Toho, kdo vydrží, třeba poslouchat, neboť jeho skutky mluví za něj. Muž, který vydrží na dráze spolu s tím, že má fungující rodinu a práci, je hoden pozornosti.
Časem se tvé tělo bude měnit, ale tvůj přístup by neměl. Konfrontuj vlastní představy a potenciál. Prázdná slova ve tvém životě neudělaly dosud žádnou změnu a nebude tomu jinak ani později.
Ber to jako výzvu. Použij myšlenky, které ti nyní naběhnou, aby ses stal svojí lepší verzí. Poctivost a ráznost. Tvé budoucí já ti poděkuje.
Autor: Peter Podlesný
Zdroj: Mužom.sk
