V souvislosti s kauzami sexuálního zneužívání v církvi se pořád objevuje po staletí tradovaná představa, že žena svádí muže a že když ne za všechny, pak určitě za většinu mužských problémů a pádů mohou ženy. V církevním prostředí je tahle představa živena zvláštním výkladem události Adamova prvotního hříchu a role Evy, která prý způsobila rozpad Ráje a všechno následné utrpení.
Díky obrovskému nárůstu různých vztahových odborníků, kteří „s“ i „bez“ vzdělání nabízejí lidem své zkušenosti a rady, máme nebývalou možnost se dnes a denně setkávat s příběhy mužů a žen, kteří mají k harmonickému soužití daleko.
Málokomu se chce přiznat si svůj díl na rozpadu partnerského vztahu, což je v rané fázi rozchodu vlastně ještě pochopitelné. Co je však nepochopitelné a nepřijatelné, je všeobecné přisuzování viny jednomu jedinému obětnímu beránkovi – jednotlivci, nebo dokonce skupině lidí.
„A přicházím na to, že trpčí než smrt je žena, je-li léčkou, je-li její srdce síť a ruce pouta. Kdo je Bohu milý, unikne jí, hříšník jí však bude lapen.“
Kde mě tento postoj mrzí nejvíc, je právě církevní a obecně křesťansky orientované prostředí. Na adresu žen, které „svádí ženaté muže nebo kněze“, jsem četl v různých kulturách a jazycích už asi všechno. Často je citována kniha Kazatel a její pesimistický pohled na ženu: „A přicházím na to, že trpčí než smrt je žena, je-li léčkou, je-li její srdce síť a ruce pouta. Kdo je Bohu milý, unikne jí, hříšník jí však bude lapen.“ Čtenář asi tuší, že i tady anebo právě u takových citátů je fundamentalistický výklad nejen nesprávný, ale že jde proti smyslu celého Písma.
Pro důkaz nějaké pravdy nemůžeme z Bible vytrhávat citáty jako stránky z trhacího kalendáře. Byla to teologie, biblická věda a spiritualita 20. století, které dokázaly, že Bible nefavorizuje ani muže, ani ženu, ale hovoří o jednom člověku, který je mužem a ženou utvářen.
Řada biblických příběhů ukázala dávno před zrodem psychiatrie a sociálních věd, že i muž má svou ženskou stránku a že žena má také něco z typicky mužských vlastností. V jednotlivých fázích života jedna z těchto stránek převládne, aby ji za pár let zase vystřídala další. Každý člověk je super-pestrá bytost.
O tom, že žena je schopná svést ženatého muže nebo kněze a muž vdanou ženu nebo řeholnici, není pochyb. Jsou dokonce tací, které to baví a považují to za své hobby.
Je smutné číst o tom, že za to, jak se muž chová, prý může jeho matka, že by si žena měla svého muže vychovat nebo že muž je osudově ve vleku ženy. Ve všech nesnázích, jimiž muž a žena v životě prochází, má pravdu vždycky zlatá střední cesta, v níž nejdůležitější roli hraje to, co je pro člověka jako Boží dítě nejpodstatnější, a tedy jeho svoboda a svobodné rozhodování.
Jenom v krajních případech, které jsou důležité spíše pro psychiatrické a zpovědní posouzení míry viny, je lidská vůle natolik umenšena druhým člověkem, který přestává být sám sebou a chová se jako psík na vodítku. Ve většině případů má naše svoboda volné pole působnosti.
O tom, že žena je schopná svést ženatého muže nebo kněze a muž vdanou ženu nebo řeholnici, není pochyb. Jsou dokonce tací, které to baví a považují to za své hobby. Stále však věřím, že v sekulární i církevní společnosti si lidé uvědomují, že to nikomu nemůže přinést nic dobrého a že to působí smrt duše.
Kdyby ale platilo lidové „za všechno mohou ženy“ anebo „za všechno mohou muži“, nedávalo by smysl, aby lidé mezi sebou navazovali partnerské vztahy. Smyslem lidského života je nebýt sám a ctít v tom druhém člověka, který jde spolu se mnou toutéž cestou do věčnosti.
Představa, že buď žena, nebo muž jsou nějakým zvláštním, druhořadým nebo méněcenným lidským druhem, je nejen mylná, ale uráží také Boha jako Stvořitele. Nechme plavat všechny ty „zaručené příběhy“ opentlené biblickými citáty o tom, jak za všechno mohou ženy svůdkyně nebo muži bez špetky svědomí.
Připomínejme často ty lidi, kteří žijí plnohodnotné vztahy bez jakékoliv averze vůči opačnému pohlaví, a snažme se žít v podobném duchu. Jediný, kým se člověk může nechat v pozitivním slova smyslu svést, je sám Bůh.
Foto: Lightstock
