Chtít se vrátit k tomu, jak to bylo v minulosti, není křesťanské, řekl papež František. Podle něj je rozdíl mezi tím, když se chceme vrátit v čase, a úsilím čerpat inspiraci ze svých kořenů, abychom mohli jít s Kristem vpřed.
Ohlédnout se zpět pro nalezení inspirace je dobré, protože „bez kořenů nemůžeme pokročit“. Avšak otáčet se zpět jako určitá forma obrany je jen falešná obrana „před křesťanským rizikem nést víru a putovat s Ježíšem Kristem“. Papež tato slova pronesl v květnu k účastníkům mezinárodní konference o morální teologii, kterou organizovaly římská Papežská gregoriánská univerzita a Papežský teologický institut Jana Pavla II. pro vědy o manželství a rodině.
Konference se zaměřila na téma Pastorační praxe, životní zkušenost a morální teologie: ,Amoris Laetitia‘ mezi novými možnostmi a novými cestami v rámci hlubšího zkoumání exhortace papeže Františka o rodině z roku 2016 a jejího uplatnění v pastorační praxi církve. Papež upozornil, že právě nyní existuje riziko, které „církvi tolik škodí“, a sice že církev se bude chtít obrátit zpět. To buď ze strachu, nebo z nedostatku vynalézavosti či odvahy.
Jedním z příkladů návratu do minulosti v oblasti morální teologie je podle něj „kazuistický přístup“, tedy praxe stanovování obecných zákonů na základě několika výjimečných případů, nebo používání takové formy argumentace, která je legalistická
a zbavená Boží lásky a milosrdenství. Papež řekl, že kazuistika byla „potravou“ jeho generace při studiu morální teologie. I když je dnes tento přístup překonán, bývá stále uplatňován.
„Amoris laetitia“, řekl, je příkladem živé nauky svatého Tomáše Akvinského. Je zapotřebí větší reflexe a dialogu napříč různými akademickými a teologickými obory, aby bylo možné podpořit rodiny a skutečně řešit „rány zasazené lidskosti“. Papež pokračoval, že tento přístup „nám pomáhá postupovat vpřed s rizikem, ale v poslušnosti. A to není snadné.“
Rodina dnes podle něj může hrát důležitou roli v „pastoračním obrácení našich společenství a misijní proměně církve“. „Aby se tak stalo, je třeba, aby existovala, a to i na akademické úrovni, teologická reflexe, která bude skutečně pozorná k ranám lidstva,“ uvedl papež. Kněží a teologové si musí uvědomit „neoddělitelný vztah, navzdory těžkým životním zkouškám a obtížím, mezi lidským svědomím a dobrem“.
„Evangelijní morálka je daleko od moralismu, charakteristického doslovným dodržováním norem, aby si člověk zajistil, že bude spravedlivý před Bohem. Evangelijní morálka není ani druhem idealismu, který ve jménu ideálního dobra odrazuje a vzdaluje od možného dobra,“myslí si papež František. Dobro je podle něj „apel, hlas, který osvobozuje a podněcuje svědomí“, v němž sídlí zákon napsaný Bohem – milovat dobro a vyhýbat se zlu.
Konference byla jednou z iniciativ Roku rodiny, který končí 26. června u příležitosti Světového setkání rodin v Římě. Papež František vyhlásil Rok rodiny, aby pomohl posílit víru a plodněji prožívat Boží radost v rodinném životě.
Autor: Catholic News Service
Zdroj: Universum