Křesťanství je někdy chybně spojováno s něčím neatraktivním, nudným a zatuchlým. Hisland chce být prostorem, kde je možné žasnout nad tím, jaký Bůh doopravdy je,” říká v rozhovoru zakladatelka nakladatelství Hisland Blanka Ježková.
Stojíte za vznikem křesťanského nakladatelství HISLAND cílící na dětské čtenáře. Chyběl podle Vás v našem prostředí podobný projekt?
Pracovala jsem v dětském nakladatelství a opakovaně si říkala, že je škoda, že nevznikají podobně hezké i křesťanské knížky pro děti. Něco současného, graficky zajímavého, co by zaujalo a alespoň trošku ukázalo na to, že Bůh, o kterém mluví Bible, je fakt zajímavý. Možná to plyne i z mého osobního vnímání křesťanství. Když jsem byla malá, věděla jsem, že Bůh je a že je asi dobré s Ním žít, ale bála jsem se, že to bude nuda. Postupem času jsem se sama přesvědčila, že to tak není. Proto nyní hledám cesty, jak to dětem předat. Vím, že sebelepší projekt nemůže plně zprostředkovat Boží krásu, ale přijde mi, že je až hřích nabízet pouze stále stejné ilustrace s Noem, případně Ježíšem a ovečkami. Spojili jsme proto síly s nakladatelstvím Návrat domů a Hisland se tak stal jeho dětským odvětvím. Moc ráda bych, aby děti pochopily, že Bůh nepatří jen do nějaké nedělní škatulky, za zdi kostela, ale že s Ním mohou prožívat všechny svoje starosti i radosti.
Ukrývá se nějaký příběh za vznikem názvu?
Napadlo mě to, když jsme s dětmi navštívili Disneyland. Radostné očekávání a nadšení bylo cítit všude kolem. S podobnými pocity mám spojené i vnímání Boha a moc bych si přála, abychom ho tak dětem (ale nejen těm) prezentovali. Zdá se mi, že je křesťanství někdy chybně spojováno s něčím neatraktivním, nudným, možná až zatuchlým. Hisland chce být prostorem, kde je možné žasnout nad tím, jaký Bůh doopravdy je.
Jak vnímáte způsoby, kterým se dětem znázorňuje duchovní svět?
Zdá se mi, že se možná někdy až bojíme uchopit pravdu o Bohu nově, a tak raději využijeme starý ověřený koncept, který však málokoho osloví. Neříkám, že nutně všechno musí být super moderní, ale je hezké vidět, když se v křesťanské produkci objeví i otisknutý živý vztah s Bohem. Místo toho často obraz Boha předáváme dětem zmateně a nepravdivě. Jednoduchým příkladem jsou třeba Vánoce a to, jak je rodiče dětem interpretují. Začíná to tajemným Ježíškem, do toho se namíchá Santa, Mikuláš, zcela se to oddělí od biblického příběhu a v případě, že jde rodina do kostela nebo se náhodou otevře Bible, nikdo si neví rady s tím, kam toho Boha najednou umístit.
V křesťanských kruzích se mi zdá, že se při představení Boha dětem klade důraz na morálku a pravidla, jsem ale přesvědčena, že o tom křesťanství není. Není ani o znalosti Bible, což se nám při pohledu na množství ilustrovaných biblických příběhů v knihkupectvích může zdát. Z mého pohledu je křesťanství o vztahu člověka s Bohem. A vztah je o úzkém propojení s každodenním životem, kde je prostor pro vážná témata, ale i legraci, naše zájmy a potřeby.
V čem jsou tedy Vaše knihy jiné?
Oproti křesťanské dětské produkci jsme jiní v tom, že chceme využívat běžná témata, která děti a mládež baví. Nechceme být limitováni biblickými příběhy, osobně si myslím, že už je všude „přeNoemováno“. Spíše se snažíme klást důraz na propojení běžného života s Bohem. A tak možná nečekaně propojujeme s Biblí témata jako například přežití v přírodě u knihy Survival, moderní journaling a krasopísmo u sešitu Boží wifina, nebo objevování skrytých pokladů v knize Baterka.
Netvrdím však, že se nám podařilo najít dokonalý návod, naopak se dokola ptám, jak by křesťanské knihy pro současné děti měly vypadat a co by se líbilo Bohu. Myslím, že to asi vždy bude boj o každou knihu – jak ji uchopit, jak ji nasměrovat. Každopádně bych ráda, aby naše knihy odrážely svobodu, kterou máme v Kristu. Zároveň toužím být v předávání dobré zprávy ryzí. Nic netajit, nic neobrušovat. Chci se asi víc ptát a víc naslouchat. Chci mít odvahu i trošku vybočovat ze zajetých konceptů, bude-li to potřeba.
Můžete o jednotlivých knihách povyprávět více?
Baterka je interaktivní kniha pro děti ve věku asi 4–8 let, jedná se o netradiční zpracování deseti biblických příběhů, kterým provázejí dvojčata Líza a Filip. Baterka, která je ke knize opravdu přiložena, symbolizuje Boží světlo. Když si děti na ilustrace posvítí, zjistí, že realita se zásadně změní. Uvidí, že jim Bůh připravil spoustu pokladů a dárečků, že když jsou špinavé, mají možnost se omýt, že i když jsou rozdílné, Bůh je všechny spojuje... Je to takový projekt „before and after“. V knize je vidět zázrak Boží přítomnosti.
K vytvoření další knihy Survival (přežití) mě inspirovala práce manžela, který se živí jako instruktor přežití a má za sebou různé zajímavé kurzy. Vznikla zábavně-naučná kniha s mnoha návody, fotkami a dokonce i videi. Cílem je naučit děti přežít v mírném pásu, poušti, džungli nebo Arktidě, ale také žít dobře svůj vlastní život. I zde najdete biblickou paralelu a diskuzní otázky, které k tomuto tématu krásně pasují. Zajímavostí je, že kniha je zpracovaná formou tzv. gamebooku (herní knihy), což znamená, že se čtenář rozhoduje, jak by v dané situaci a s danými prostředky nejlépe přežil.
Má v době podcastů a TikToku vůbec ještě smysl publikovat tištěný obsah?
Myslím, že to smysl má. Ale je to samozřejmě těžší. Aby kniha dnešní dětské čtenáře zaujala, musí je něčím vtáhnout a nadchnout. Ideálně by měla nabízet něco doprovodného, co jejím prostřednictvím zažijí. Baví mě hledat interaktivní zpracování – u knihy Baterka je například přiložena plastová folie, která po přiložení na některé ilustrace způsobí, že jich část zmizí. K některým ilustracím píšeme také divadelní scénář, nechali jsme si ušít hlavní knižní postavy a dáváme na sociální sítě fotky z jejich putování (FB/IG @hisland.cz). Zkrátka se snažíme, aby knihy ožily. Ke knize Survival jsme uspořádali workshopy přežití v přírodě a vyškolili spousty vedoucích, aby mohli know-how předávat dětem dál. K sešitu Boží wifina vznikají tvořivé soutěže (např. vyzdob svoji Bibli) a workshopy krasopísma. Věřím, že jednou bude existovat i Hisland festival, kde bude všechno na jednom místě, a děti tak budou moct do knih opravdu „vstupovat“.
Může být pro děti duchovní téma natolik srozumitelné, aby jej uměly integrovat do svého života, nebo se v tomto věku jedná spíše o „dědictví“ jejich rodičů?
Určitě to srozumitelné být může. Děti vnímají Boha jinak, ale to neznamená, že méně. Jejich víra je dětská, ale o to živější, vřelejší a oddanější. Na příkladu Baterky můžeme vidět, že jen celkový koncept knihy – to, že nám Bůh ukryl různé poklady – je skvěle duchovní i dětský zároveň. Vlastně celá Bible se dá popsat jako jeden velký příběh o dokonalém záchranném plánu, který nás dovede na místo, které je ještě krásnější než pohádky. A vidíte, z toho už se zase klube další námět.
Skvělý rozhovor, plný nadšení a kreativity pro Boha. A krásná propagace HisLandu, kde tvoří bez katolického kýče a sentimentality. Moc jim fandím!