Na turné byla poprvé v patnácti, o pár let později dostala jednu z hlavních rolí ve filmu Once, pro který s irským hudebníkem Glenem Hansardem složili oscarovou píseň Falling Slowly. S Markétou Irglovou si povídáme nejen o jejích hudebních začátcích a o tom, jaké to bylo stát se v dospívání slavnou, ale i o tom, odkud k ní přicházejí melodie písní.
“Nevím, jestli je vyloženě o co stát, když jde o slávu. Myslím, že je lepší mít u lidí lásku a respekt,” říká Markéta Irglová hned ze začátku rozhovoru s tím, že si nikdy nepřipadala jako velká celebrita. Před nástrahami, které může sláva přinášet, ji prý chránil blízký vztah s Glenem i dobré rodinné zázemí.
Markéta loni vydala poslední desku ze zamýšlené trilogie, kterou pojmenovala Lila. Význam názvu v rozhovorech popisuje jako “nevysvětlitelné kouzlo, shodu náhod, kdy vznikne něco pěkného”, dodává také, že “Bůh je hravý”. Jaký ještě podle ní Bůh je? “Nejjednodušší je pro mě představovat si Boha jako lásku. Pak chápu, že Bůh je ve všem a v každém, že Bůh je základ. A věřím v něj, i když bych asi nikomu nemohla popsat, jak si Boha představuju, spíš, jak si ho nepředstavuju.”
Jak se v ní zrodila důvěra ve vlastní schopnosti? Jaké je nejhlubší přání jejího srdce? Jak pozná, že je v její tvorbě přítomen Bůh? Poslechněte si celý nový díl podcastu Bez filtru ZDE.
Autorka: Anežka Wiewiorková