Je věda v rozporu s vírou, jak tvrdí tzv. noví ateisté? Lze lidskou psychiku beze zbytku převést na počítačové algoritmy a „uploadovat“? Proč je naše planeta tak mimořádným místem pro vznik života? To jsou témata, o kterých se mluvilo na poslední konferenci o vědě a víře v americkém Dallasu.
Koncem ledna tohoto roku proběhl již čtvrtý ročník konference na téma Věda a víra, organizované Discovery Institutem – Centrem pro vědu a kulturu se sídlem v americkém Seattlu. Tato nezisková organizace se hlásí ke konzervativním hodnotám, a kromě jiného propaguje teorii inteligentního designu ve vědě. Stejně jako v minulém roce byla možnost zúčastnit se konference online. Její program byl multižánrový a zaměřoval se na různé oblasti vědy – astrofyziku, historii a filozofii vědy, umělou inteligenci, inženýrství v biologii a design planety Země z pohledu geologie.
První přednášku měl docent fyziky a astronomie na Ball State University Eric Hedin, přičemž prezentace nesla stejný název jako jeho nedávno publikovaná kniha: Zrušená věda. Co někteří ateisté nechtějí vidět. Hedin sdílel svou velmi nepříjemnou životní zkušenost, kdy byl obviněn z propagace křesťanství na státní univerzitě v rámci seminářů Hranice vědy. A to i přesto, že východiskem mu byly především poznatky z moderní kosmologie a semináře vedl otevřeným způsobem. Hedin zakončil svou přednášku vyznáním: „Často jsem říkal, že moje nejsilnější jistota víry pochází oblasti důkazů, které lze nejlépe popsat jako duchovní. Avšak objevy ve fyzice, astronomii a biochemii v posledních desetiletích, které ukazuji na design a smysl našich životů, pouze mě utvrdily v tomto přesvědčení.“
(Ne)pravděpodobnost vzniku superinteligence
Filozof vědy a ředitel Centra pro vědu a kulturu Stephen Meyer přednášel na téma Význam křesťanství pro vznik moderní vědy. Zastánci tzv. nového ateismu, tvrdí, že věda popřela existenci Boha. Avšak vznik moderní vědy je neodmyslitelně spojen s křesťanským prostředím. Klíčovým faktorem pro vědeckou revoluci byly tři postuláty o přírodě pramenící z židovsko-křesťanského světového názoru: poznatelnost světa, řád v přírodě a nahodilost přírodních zákonů. Jeden z nejvýznamnějších filosofů vědy minulého století Alfred North Whitehead napsal: „Živá věda nemůže existovat bez obecně rozšířeného všeobecného přesvědčení o existenci Řádu věcí. A zvláště Řádu v Přírodě.“
Příkladem pro rozvoj vědeckého myšlení je objev gravitačního zákona Isaacem Newtonem, který jej formuloval přesným matematickým vzorcem. Newtonův současník Gottfried Leibniz označil Newtonův zákon za okultní, protože gravitační síla nebyla pozorovatelná a působila na dálku bez mechanického spojení. Pro Newtona byla gravitační síla způsobena činitelem, který trvale působí na základě určitých zákonů. „V něm [Bohu] jsou obsaženy a hýbou se všechny věci,“ napsal v roce 1713. Isaac Newton nebyl deistou, ale teistou a odevzdaným křesťanem. Je zajímavé, že ani po třech staletích od objevu gravitačního zákona stále není zcela jasné, čím je gravitační síla zprostředkována.
Zajímavou přednášku jsem si vyslechl také od Roberta Markse, významného profesora elektrického a počítačového inženýrství na Baylorově Univerzitě, který se zaměřuje na umělou inteligenci. S rozvojem umělé inteligence se ozývají varovné hlasy na možnost jejího zneužití, případně vznik superinteligence, jakéhosi lidského boha vytvořeného skrze počítačový hardware a software. Někdo dokonce předpokládá splynutí lidí s počítači. Nahradí tedy myslící stroje člověka? Robert Marks vyslovil některé významné argumenty proti tomuto názoru. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že veškerá činnost počítačů, včetně principů umělé inteligence, je založena na algoritmech. V počítačové branži je to soubor pravidel, podle kterých probíhají operace řešící různé problémy. Pokud tedy něco nelze formulovat v podobě algoritmů, je to „nevypočitatelné“.
V oblasti lidské psychiky a činnosti je mnoho vlastností, které jsou „nevypočitatelné“. Marks uváděl tzv. qualia (individuální a subjektivní vnímání světa – např. zelené barvy), cítění, chápání, kreativitu, vědomí a spiritualitu. Qualia a chápání nelze algoritmizovat. A to, co nelze algoritmizovat, je nevypočitatelné a nelze přenést do počítače („uploadovat“). Umění, které vytváří umělá inteligence, není skutečné umění. Člověk je něco více než pouhý „počítač z masa“. Některé nejnovější poznatky z oblasti neurověd naznačují, že mysl člověka přesahuje jeho mozek. Svou přednášku Marks uzavřel několika předpověďmi. Umělá inteligence podle něj v některých oblastech jistě přesáhne lidské schopnosti, v jiných (těch nevypočitatelných) se to nestane nikdy.
Nejšťastnější planeta
Poslední přednáška Dr. Casey Luskina byla zaměřená na oblast jemu velmi blízkou, Design planety Země jako místa pro život. Pojem design je používán v oblasti biologie, fyziky a kosmologie, ale v geologii? Může nám geologie říct něco o inteligentním designu? Magnetické pole Země vytváří ochranný štít nejen před nebezpečnou radiací z vesmíru, ale i před slunečním větrem, který byl zbavil Země její atmosféry. Ve sluneční soustavě jsou i jiné planety, které mají silné magnetické pole, ale Země je jediná planeta s pevným povrchem, která má tuto vlastnost.
Dalším faktorem je přítomnost vody v tekutém stavu. Podle některých charakteristik (nedostatek draslíku a jiných středně těkavých prvků) by Země neměla obsahovat žádnou vodu, která je předpokladem pro vznik života. Navíc Země se nachází v oblasti sluneční soustavy, která je velmi „suchá“. Podle současných modelů vzniku solárního systému by Země jako vnitřní pleta neměla obsahovat žádnou vodu, nebo pouze velmi málo. Záhadou zůstává, odkud se voda na Zemi vůbec vzala. Zdrojem nemohly být meteority z vnitřní části sluneční soustavy, protože v horkém prostředí se z nich voda musela vypařit.
Pro život není nutná pouhá přítomnost vody na Planetě, ale také schopnost tohoto tělesa vodu udržet. Země je jedinečná planeta v tom, že si vodu udržela. Mimořádné vlastnosti má i složení atmosféry. Samotný atmosférický tlak musí být přesně vyladěn – z jedné strany musí být dostatečně lehký, aby umožňoval vypařování vody z oceánů, z druhé strany dostatečně silný, aby zničil asteroidy, které neustále bombardují Zemi a ohrožují život na ni.
Zemská gravitace musí být dostatečně silná, aby zamezila ztrátě důležitých plynů, jako je kyslík a dusík, z druhé strany dostatečně slabá, aby umožnila únik vysoce hořlavých plynů, jako je vodík. Přítomnost kyslíku na Zemi byla nezbytnou podmínkou pro vznik života. Ale v jakém množství? Množství kyslíku v atmosféře (jeho parciální tlak) musí být přesně vyladěn, aby z jedné strany umožňoval okysličení tkání při dýchání (nejméně 17 %), ale současně bránil výbušnosti atmosféry a jedovatému působení vůči živým organismům (méně než 25 %).
Složení atmosféry, stejně jako složení světla, které atmosféra Země propouští, je v mnoha dalších aspektech vyladěno pro život. Jak řekl profesor Londýnské univerzity David Waltham, „Země byla obdařena neuvěřitelným štěstím, které jí dává všechny správné vlastnosti pro udržení složité a překrásné biosféry... je zřejmě nejšťastnější planetou ve viditelném vesmíru.“ Když shrnu své dojmy z celého setkání, účast v této konferenci mě opět utvrdila v přesvědčení, že moderní věda nachází víru mnoho styčných bodů.
Stačí ten titulek, hroznej blábol !!!
Tak to je o to více smutné, že si děláte obrázek o textu jen z titulku…
A můžete vaše zvolání trochu konkretizovat? Zatím je to jen nelogický výblitek. .