Bez filtru přichází s nabídkou adventního kalendáře pro dospělé. „Čokoládky“ pro uši i duši tvoří čtení z Písma, modlitba a krátké zamyšlení, to vše v délce zhruba 5 – 8 minut. Nad vybranými texty se modlí a rozjímají čtyři osobnosti napříč církevním spektrem. Františkán Šebestián Smrčina z římskokatolické církve, farářka Českobratrské církve evangelické Alexandra Jacobea, pastor církve CityHouse Michal Apetauer a influencerka Ludmila Andršová z šumperského Kostelu Jinak, které patří do Církve bratrské. Adventní kalendář si pustíte třeba zde.
Jako malá jsem o Adventu každé ráno vstala a běžela k adventnímu kalendáři vyloupnout čokoládku na příslušný den. Teď to samé dělají moje děti a díky tomu se nám všem do prosincové ranní temnoty vstává o něco radostněji.

Putování Adventem však nejsou jen otevřená okénka v adventním kalendáři, ale také chvíle, kdy alespoň my, dospělí, usilujeme o ztišení a jakési vnitřní ladění se na světlo, které k nám na konci adventu doputuje z Betléma. Spousta z nás máme tu výsadu být rodiči, tak si dokážeme představit, co příchod dítěte obnáší a že je potřeba se na něj náležitě připravit! Jde to ale vůbec v předvánočním shonu komercionalizovaných svátků? Kde v tom všem najít pokoj a klid?
V prvním týdnu mluvil Šebestián Smrčina o Božím impulsu, díky kterému máme šanci se probudit a pohlédnout na svůj dosavadní život a možná se pokusit i o změnu některých věcí. V dalším zamyšlení se dotýkal Krista jako dobrého pastýře, který nás někdy může zavést na pastvu, která nám sice „není vždy po chuti“, ale přesto pro nás má význam.
Ludmila Andršová svoje zamyšlení propojuje s mateřstvím, díky kterému se na texty Písma dívá novou optikou, o kterou se s posluchači neváhá podělit. Hovoří o tom, že uvědomění si skutečnosti, že jsme božími dětmi, může mít vliv na to, jakým způsobem přistupujeme k našim každodenním povinnostem.
Michal Apetauer se zamýšlí nad obtížností vidět naději v současném světě a upozorňuje na to, že i Ježíš se narodil do doby, která nebyl zdaleka ideální. Apeluje na nás, křesťany, abychom byli nositeli naděje v tomto světě a abychom se nebáli vydat se s Ježíšem na cestu uzdravení a svobody, jakkoli to nemusí být cesta přímá a bezbolestná.
Saša Jacobea nad slovy proroka uvažuje o tom, že někdy možná zbytečně hledíme do minulosti a voláme po starých pořádcích, zatímco prorok nám v budoucnosti ukazuje nové nebe a novou zemi a dává naději na život v pokoji, smíření a svornosti v celém stvoření.
Adventní kalendář Bez filtru je tak určen všem, kteří by se rádi na narození Ježíše Krista připravili a zároveň ukazuje, že s Bohem jde být opravdu kdekoli. Třeba při ranním vstávání, po cestě do práce nebo při vaření oběda.
Tereza Pospíšilová