Bible je pro křesťany prvořadou autoritou, kterou považují za Boží zjevení, promlouvá k nim skrze ni jejich Pán a jsou v ní zapsány Jeho zákony a pravidla pro život. Mnoho z nich věří, že nejen všechny myšlenky této knihy, ale i každé slovo je Bohem inspirované, a tedy pravdivé a autoritativní. Mají proto sklon brát každé slovo doslovně tak, jak je napsané. Takto by se však k Bibli přistupovat nemělo.
Nejprve bych chtěl přesněji definovat, co kritizuji. Zastávám názor, že Bible sama o sobě byla Bohem inspirována, tedy že Bůh vedl lidské autory tak, aby dokázali přesně popsat to, co chtěl lidem zjevit. Zároveň věřím, že věci zapsané v této knize jsou pravdivé a lidé by podle nich měli žít, protože se jedná o příkazy jejich Pána a Stvořitele. Jsem tedy přesvědčen, že Bible je autoritativní.
Problém se nachází v našem způsobu jejího výkladu. Častokrát totiž k biblickým knihám přistupujeme jinak, než zamýšlel jejich autor. Ten si pravděpodobně nemyslel, že budeme brát každé jeho slovo doslovně, mohl tedy použít nějaký literární prostředek, aby předal myšlenku silněji nebo emotivněji, mohl přehánět, přirovnávat nebo zaokrouhlovat v počtech.
Můžeme si to představit na příkladě z běžného života. Už mnohokrát jsem slyšel něco na způsob: „Ten film jsem už viděl milionkrát“. Když něco takového říkáme, rozhodně nelze tuto větu označit za lživou. Ne proto, že bychom film doopravdy milionkrát viděli, ale proto, že jsme se to ani nesnažili říct. Chtěli jsme pouze prohlásit, že jsme jej viděli mnohokrát, a proto jsme použili přehánění. Teď si však představte, že by se tato věta vykládala doslovně.
Takový způsob interpretace by rozhodně vyvolal špatnou představu o člověku, který ji řekl, i o jeho využití volného času. Stejně tak, vzhledem k tomu, že bibličtí autoři také nebyli vždy úplně přesní, si musíme uvědomit, že v mnoha případech by doslovný výklad jejich textů vůbec nemusel odpovídat tomu, co chtěli vyjádřit.
Metafora, nebo přesný popis?
Asi nejjasněji můžeme vidět nedostatky doslovného výkladu u poezie. Velmi mnoho žalmů by nedávalo žádný smysl, pokud by jejich slova nebyly považovány za metaforu nebo obraz, ale za skutečnost. Kolikrát v nich vidíme například, že je tam Bůh oslovován jako skála. Pokud bychom toto prohlášení brali doslova, museli bychom dojít k závěru, že Bůh je kus kamene.
V prvním žalmu se také píše “Blaze muži, který nestojí na cestě hříšných”. To by doslovně znamenalo, že pokud určitá cesta, například vedoucí mezi domy, patří hříšným lidem, neměli bychom na ní ani stát. Autoři těchto textů však rozhodně nechtěli říct něco takového. Chtěli zdůraznit Boží stabilitu, a proto použili metaforu skály, stejně jako skrze představu o cestě hříšníků chtěli poukázat na to, že není dobré držet stejný směr s někým, kdo se rozhodl záměrně chybovat.
Když se díváme na tyto dva příklady, nikdy by nás nenapadlo je interpretovat doslovně, ale některé skupiny právě takovým způsobem hledají argumenty pro různé zcestné názory jako třeba tvrzení, že země je placatá a Bůh ji posadil na sloupech. Hlavně zde však můžeme vidět, že některá poetická místa v Bibli nemůžeme vykládat doslovně, pokud je chceme vykládat správně.
Církev jednookých
V jiných biblických žánrech jako se doslovný výklad zdá jako vhodnější, neboť například v příbězích zachycených v Mojžíšových a Samuelových knihách nebo v knize Soudců se autoři obvykle snaží popsat historické události, takže převládají fakta nad metaforami. Avšak i v nich je možné nalézt různé nepřesnosti, které nelze brát úplně doslova, jako třeba různá zaokrouhlení počtů vojáků.
Přestože tedy u většiny příběhů vykladač neudělá chybu, když je bude číst tak, jak jsou napsány, někdy může být prospěšnější se zaměřit spíše na jejich celkový význam než na každé jednotlivé slovo. Přistupovat k nim stejně jako přistupujeme k příběhům, které nám lidé vyprávějí dnes.
V Novém Zákoně se podobné oblasti objevují také. Dokonce sám Ježíš vyslovuje výroky, které v žádném případě nemůžeme vykládat doslovně. Za nejočividnější příklad lze považovat jeho prohlášení v Matoušově páté kapitole, kde praví: “Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč“. Pokud by tuto větu křesťané brali doslova, nejspíše by ani jeden z nich neměl obě oči.
Přiznávám, že jsem vybral pouze nejjasnější příklady, ale věřím, že i ty nám mohou ukázat, že ne vždy je doslovný přístup ten nejlepší. Ve valné většině případů bychom jeho použitím chybu neudělali, ale vyskytuje se až příliš mnoho výjimek na to, abychom si mohli být vždy jisti, že se autor opravdu snažil o ten nejdoslovnější význam textu. Proto bychom neměli dogmaticky bojovat o jednotlivá slovíčka a jejich významy, ale snažit se spíše pochopit celkový smysl biblických myšlenek.
Autor: Lukáš Bayer
Korektura: Sára Kolomazníková
Zamysleli jste se někdy nad opravdovým Božím záměrem s člověkem? Já ano. A zjistil jsem velmi nepříjemné zjištění ze strany Boha Všemohoucího…V Bibli je napsáno,že Bůh rád zkouší člověka kvůli jejo svobodné vúli. A přesně tak Búh nejprve zkoušel první lidi Adama i Evu. Ale oni zhřešili. Proč ? Protože byli zkoušeni zpúsobem,který jim umožnil snadno zhřešit ! Když se zase naopak podíváme jak Bůh zkoušel Svého oblíbence Abraháma,tak vidíme jiný způsob zkoužky. Abrahám obstál ve zkoužce,když Bůh od něho žádal oběť jeho vlastního syna Izáka. Abrahám uposlechl a nezhřešil. Je tedy jasné,že Bůh zkouší lidi jak chce s Jeho předem naplánovaným výsledkem. Zjištění faktu,že Bůh zkoušel Adama i Evu v ráji,aby snadno zhřešili i jejich potomci mě natolik zneklidnilo,že jsem Boha vyzval,aby se k této věci jasně vyjádřil…A On si dovolí jenom mlčet ! A tak jsem došel k závěru,že je Pán a Bůh Podvodník a Tyran pro většinu lidí kromě jeho oblíbenců a služebníků. A navíc se k lidem chová jako Dokonalý Přijímač osob včetně Kristovy oběti na kříži. V Bibli je jasně napsáno,že Bůh lidem zaslíbil Spasitele kvůli Svým oblíbencům. Také jsem Bohu řekl,že být na Jeho místě,zkoušel bych lidi tak,aby obstáli a vážili si mě za moje spravedlivé rozhodnutí.
Ve Starém zákoně Bůh vystupuje v takové a ještě horší roli-člověk je mu ničím,On su udělá nové lidi z klád u cesty atd. Proto máme my křesťané Nový zákon,Ježíšem seslaný.A teď jde o to ho správně chápat. Tvrdím,že laik to nedokáže ani kněz nemusí být neomylný ,až společné úsilí církve (myslím katolické) může být tou garancí.
Boží slovo učí, že Bůh je jen jeden.
Přesto trafice různých církví učí něco jiného.
To je snutné.
Bůh je trojjedinný,složený ze tří stejně významných částí-Otec,Syn a Duch svatý.Uvědomme si,že nedokážeme rozumem obsáhnout celé Boží dílo,tak jak bychom si mohli myslet,že Boha naší zkušeností pochopíme ? Věříme a tím víme.
Bible je slovo od Boha.