V poslední době dost intenzivně řešíme otázky vztahů v našich skupinách mužů, i v samotném projektu Bratrstvo. Kamarádům jsem dal před časem nečekanou otázku: “Co jste udělali za poslední týden navíc pro svou partnerku?” Otázku jsem jim poslal pár dní před tím, než jsme se měli setkat, ať ještě mají možnost to dohnat…
Můj dobrý kamarád začal s příběhem o poškrábaném autě. Nejdříve úvod o tom, jak si vždy dává pozor na své 4×4 a jak se o něj stará… To je nám mužům důvěrně známé, že? Pak nastoupila záhada. Prý našel auto poškrábané před panelákem a tak začal pátrat, který ze sousedů nebo z vedle zaparkovaných aut si “to” dovolil. Příběh končil tím, že když rozjel pátrání, manželka se mu přiznala, že byla v potravinách a tam se to stalo. Jenže čekala na vhodný moment, kdy mu to oznámit. Když skončil s příběhem, dívali jsme se na něj s otevřenými ústy, že kde je pointa, co v tom udělal navíc? Řekl: “Však jsem jí nevynadal!”
Úplně mu rozumím. Probleskly mi hlavou všechny škrábance našeho auta, přes pokuty, až po můj zvýšený”tlak”…
Ale otázkou jsem mířil úplně někam jinam. Co jste naplánovali, připravili, udělali výhradně pro ni? Asi si v budoucnu musím dát pozor na formulování mých otázek. I když tuším, že byla správně pochopena, kamarád se chtěl z toho jen vykroutit.
Pokračovali jsme dále v debatě, jak často kupují manželkám květiny, prostě jen tak … Co Vám mám říkat, skončilo to u přiznání k jedné hrnkové fialce, či dokonce úpletu bez květů.
Proč o tom píšu, je, že tato debata proběhla asi před 2 měsíci a od té doby jsem viděl velký posun u všech chlapů, z čehož mám velkou radost. Sdíleli jsme si fotky květin, šťastných manželek či dokonce dětí s květinami, nádhera!
Je mnoho věcí, které mužům přijdou “trapné”, ale našim protějškům to prostě dělá velkou radost. A když tu radost vidíme, tak pocit trapnosti v sekundě zmizí a začneme to dělat častěji i my, muži. Dokonce s radostí.
A když jsme u květů, víte, jaké květiny má ráda vaše partnerka? Často kupuji pivoňky. Leckdy, jen tak. Vím totiž, že je Anita miluje. A teď se musím k něčemu přiznat i já. Když jsem hodil tuto otázku do naší skupiny, tak jsem chtěl být za toho, který má tyto věci zmáknuté a za toho, který je v danou chvíli i nejkreativnější. Měli jsme ten týden hodinu tance, a tak jsem měl pěkný pocit, co jsem já pro svou partnerku neudělal. Jenže to bylo před 2 měsíci a od té doby jsme netančili, prostě to nevyšlo. Nebo spíš já to opět nezařadil mezi priority. Je čas napravit to.
Vím, sám si někdy říkám, že pár hodin na kamarády si v týdnu najdu bez problémů, ale plánovat čas s partnerkou mi jaksi utíká mezi prsty. Přemýšlel jsem, jestli je to správně a podle mě je pravda jednoduchá. Není to správné a je třeba jednat.
Říká se, že každý rodič by měl se svým dítětem individuálně trávit minimálně hodinu týdně. Že je prostě důležité umožnit dítěti jeho vlastní čas (my máme 4 děti, ale snažím se).
Jenže ohledně partnerek se nezmiňuje nic, ale podle mě je to mnohem důležitější. Sám vím, jaké to bylo, když jsem spadl do šílenství kámošů a seberozvoje, nastavování disciplíny, cvičení a nevím čeho ještě. Myslel jsem si, že to, že jsme v jedné domácnosti a věci děláme všichni spolu, mé partnerce stačí… No nestačí. Ani jí a musím říci, že ani mně. Jen nám chlapům to musí jaksi docvaknout. Ano, je důležité pracovat na sobě. Jak Mužom.sk hlásá, být lepší verzí sebe sama. Je třeba mít dobré přátele, jít si zacvičit nebo vyběhnout na túru. Ale teď jsem si vědom toho, že je třeba v tom všem udržovat rovnováhu. A že pevný vztah a láska je priorita. A tak měním misku vah. Budu se snažit ji nejen najít, ale i udržet tak, abychom byli všichni spokojeni.
Při debatách o vztazích jsem skončil vždy při tom, že ať už chceme nebo ne, tak všichni přijdeme na to, že pokud jsou vztahy doma v pořádku, tehdy je všechno v pořádku. Pokud je doma mezi vámi harmonie a láska, a ne napětí, chlad a žití jakýchsi paralelních životů, tak potom zvládnete všechno. I “korona časy”.
Pokud doma vítězí Vaše ego nebo nemáte zpracované nevyřčené věci či cokoli negativního, tak jednoduše nemáte energii na nic a přešlapujete na místě. Případně vás to táhne jen dolů. Zkrátka, je to náročné ustát a přitom se tomu dá předcházet. Pánové, zažil jsem už různé fáze manželství a dovolím si vám sdělit jednoduchou radu: “Happy wife, happy life”.
A na závěr si ukradnu jednu myšlenku, která se mi nesmírně líbí:
“Vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas: Je čas rodit se a čas umírat,
čas sázet a čas sadbu vytrhat, čas zabíjet a čas uzdravovat, čas bořit a čas budovat, čas plakat a čas se smát, čas rmoutit se a čas tancovat, čas házet kamení a čas kamení sbírat, čas objímat a čas objímání zanechat, čas hledat a čas pozbývat, čas chovat a čas odmítat, čas trhat a čas sešívat, čas mlčet a čas povídat, čas milovat a čas nenávidět, čas boje a čas pokoje.”
Všechno má svůj čas, vývoj i výsledek. Pro mě nejsilnější z toho je: “čas objímat a čas zanechat objímání”. Ti, kteří mě už znáte, nebudete překvapeni, když řeknu, že chci žít jen ten čas “objímat”. Dnes vím, že to záleží i na mně.
Autor: Martin Valach
Zdroj: Mužom.sk