Mnoho čtenářů bude číst tento článek za hranicemi svých všedních dnů. Což je slogan, který za mého dětství používaly cestovní kanceláře pro označení letní dovolené. A i já si teď trochu vezmu dovolenou od vymýšlení hlubokomyslných úvah. A podělím se s Vámi o jeden úryvek, který mi k případné prázdninové meditaci padne jako ulitý:
Ve své knížce Cesta k lásce popisuje jezuita Anthony de Mello rozdílnost mezi ekonomickým a duchovním prožíváním života následujícím způsobem:
Vybavte si ten pocit, který míváte, když vás někdo pochválí, když vás přijímají, uznávají, když vám tleskají. A teď naproti němu postavte pocit, který zažíváte, když pozorujete západ nebo východ slunce, nebo prostě přírodu, nebo když čtete knihu nebo se díváte na film, který se vám hodně líbí. Plně se do toho pocitu vžijte a pak ho porovnejte s tím prvním, třeba s tím, který ve vás vzbudila čísi pochvala.
Závislost naprosté většiny lidí na ekonomickém životním módu „mít“, tedy jakési závislosti na lpění, pak popisuje následujícími dvěma ilustracemi:
Představte si, že sedíte v koncertním sále a nasloucháte kouzelné hudbě, když tu si najednou vzpomenete, že jste zapomněli zamknout auto. Máte o to auto strach, nemůžete však odejít ze sálu a nemůžete se již ani těšit z hudby. A to je dokonalý obrázek života, jak ho žije většina lidí.
A zde je jiné podobenství, nad kterým se můžete zamyslet: Skupinka turistů sedí v autobuse, který projíždí přenádhernou zemí – kolem jezer a hor, zelených polí, řek. Ale v autobuse jsou zatažené záclonky. Ti lidé nemají ani potuchy o tom, co je za okny, a tak tráví cestu tím, že se handrkují o to, kdo bude sedět na čestném místě, komu se bude tleskat a na koho se bude pohlížet s úctou. A v tom také setrvají až do konce cesty.
Tak Vám během letošních prázdnin přeji, abyste měli všechna okna dokořán otevřená. A zkusili si naplno zažít známé Frommovské dilema Být nebo mít. Volte dobře…Buon voyages!
Autor: Martin Růžička
Foto: unsplash.com
