Příspěvky podle tagů
87 příspěvků
Někdy je ticho. Jindy šeptá. Občas zuří. A pak přicházejí slzy a květiny s omluvou. Nikdy by mě nenapadlo, že jsem se provdala za muže plného hněvu, i když jsem…
Sdílet
Jan Máhrik a José Calvo Aguilar pracují jako kazatelé Církve bratrské v Žilině a zároveň jsou tvůrci úspěšného podcastu Zapomenuté cesty. Po knihách (Ne)obyčejný influencer a Proč (ne)chci být křesťan…
Sdílet
Česká společnost se čím dál více dělí na dva nesmiřitelné tábory – jedni obviňují druhé z konspirací a podléhání propagandě, zatímco ti druzí neváhají označit své odpůrce za nebezpečné „dezoláty“.…
Sdílet
Přišla ke mně, když jsem stál ve frontě v pekárně. Neviděl jsem ji už léta. „Ahoj, Ale!“ řekla. „Daří se ti dobře?“ Na takto položenou otázku byla přijatelná jen jedna…
Sdílet
„Mami, kde se berou děti?“ „Mami a proč máš sestřičku v bříšku, tys ji snědla?“ „A proč mají kluci tu věc mezi nohama?“ … Uf, některé otázky nás mohou překvapit…
Sdílet
All good gifts around us come from the heaven above, then thank the Lord, thank the Lord for all His love“ zpívá se v muzikálu Godspell. Ten refrén ve mně vzbuzuje…
Sdílet
Pokud chceme mít kvalitní manželství, ze kterého budeme mít oba radost, je třeba na něm pracovat. Všechno, co za něco stojí, něco stojí. Investice do dobrého vztahu ovšem stojí za to. K tomu, aby vztah přestal fungovat, stačí jeden. K tomu, abychom měli vztah, který stojí za to, je zapotřebí úsilí obou.
Sdílet
Dávno předtím, než je na řadě odpuštění, se stane něco. Událost. Může to být slovo, rozhovor, čin, akt, něco, co někdo udělal, nebo neudělal. A mně to něco udělalo. Bolí mě to nebo mě to zlobí. Zlobím se, pištím nebo se jinak prožívám a dávám se najevo.
Sdílet
Dříve bylo téma sexu v církvi tabu, ale postupně se situace proměňuje. Lidé mají často strach v církvi o sexualitě mluvit, hlavně proto že se bojí, že když toto téma otevřou, mladí se „utrhnou ze řetězu“ a začnou dělat všechno možné. Diskuse se často točí kolem toho, co je a co není dovoleno. Ve skutečnosti jde ale spíše o to poskytnout bezpečný prostor ke sdílení a nemoralizovat, míní psychoterapeutka v zácviku a psycholožka Táňa Reháková z organizace NePornu.
Sdílet
Pokud doprovázíme nemocného v domácím prostředí, mají ti nejbližší mnoho příležitostí pomáhat umírajícímu členu rodiny praktickou péčí, jejíž formy se mění v závislosti na aktuálním stavu pacienta. Už prostá přítomnost blízkého člověka, to, že před nevyléčitelnou nemocí neutečeme někam do bezpečné vzdálenosti, ale zůstáváme v té těžké situaci s nemocným, bývá velkou posilou.
Sdílet









