Mnozí by dnes jistě přikývli na tvrzení, že fádnosti biblických rodokmenů můžou konkurovat snad už jen výčty náčiní svatostánku v knize Exodus, anebo řády obětí v knize Leviticus. Co když jsou však rodokmeny vnímány jako nezajímavé neprávem? Dovolím si namítnout, že málokteré části v Bibli jsou promyšlenější a propracovanější než právě rodokmeny.
Biblické rodokmeny jsou zajímavé tím, že u nich záleží nejen na celkovém počtu jmen, ale i na konkrétní pozici u jednotlivých jmen. Je tomu tak nejen z praktických důvodů (lépe se jejich obsah pamatuje), ale i z těch teologických. Pokusím se toto tvrzení ilustrovat několika příklady jak ze Starého, tak i Nového zákona.
Pro biblické rodokmeny je klíčová sedmička – v Kainově rodokmenu (Gn 4) je na sedmé pozici od Adama člověk jménem Lámech, o kterém se dozvídáme více než o všech předchozích mužích (Enoch, Írad, Mechújáel, Metúšáel). Lámech je ztělesněním toho nejhoršího, co daná linie dokázala přinést: „Bude-li sedmeronásobně pomstěn Kain, tedy Lámech sedmdesátkrát a sedmkrát.“ (Gn 4,24).
Když se podíváme do Šétovy linie (Gn 5), stojí na sedmé pozici od Adama člověk jménem Henoch. Ten rovněž v daném rodokmenu vybočuje (je mu věnováno více prostoru a narušuje určitý vzorec rodokmenu), tentokrát však pozitivně – je o něm řečeno, že chodil s Bohem a Bůh si ho vzal. Pisatel Kainova a Šétova rodokmenu tak čtenáře vybízí, aby si obě dvě postavy porovnal, od původu přes chování až po konečný úděl. Důležitost sedmičky lze vnímat i v novozákonních rodokmenech; Matouš strukturuje svůj rodokmen po třech čtrnáctkách (3 x 14) a Lukáš zahrnuje do svého rodokmenu 77 generací.
Další zajímavou pozicí, kterou pisatelé biblických rodokmenů používají, je dvanáctá. V rodokmenu, který je též nazýván Tabule národů (Gn 10), najdeme rodopis tří synů Noeho: Šéma, Cháma a Jefeta. Na první pohled suchý výčet jmen, na druhý pohled si však jistě všimneme, že se v rodokmenu nachází i něco víc. Osobou, která obsazuje dvanáctou pozici v rámci výčtu synů Cháma, je Nimrod. Pozoruhodné je to, že o něm pisatel řekne víc, než o všech předchozích osobách v rodokmenu: „Kúš pak zplodil Nimroda; ten se stal na zemi prvním bohatýrem. Byl to bohatýrský lovec před Hospodinem; proto se říká: Jako Nimrod, bohatýrský lovec před Hospodinem. Počátek jeho království byl Babylón, Erek, Akad a Kalné v zemi Šineáru. Z této země vyšel do Asýrie a vystavěl Ninive – i Rechobót-ír a Kelach a Resen mezi Ninivem a Kelachem – to je to veliké město.“ (Gn 10,8–12).
Pak se můžeme prohrabovat další snůškou jmen, až narazíme na výčet synů Šéma. Zde je na dvanácté pozici člověk jménem Peleg. A opět – oproti všem předchozím osobám ve výčtu, je o něm řečeno více: „Heberovi se narodili dva synové: jméno jednoho bylo Peleg (to je Rozčlenění), neboť za jeho dnů byla země rozčleněna […]“ (Gn 10,25). Opět jde o prostředek, který pisatel použil, aby nás čtenáře pozval k porovnání obou osob: Nimrod je negativně hodnocená osoba, zatímco Peleg je osoba hodnocená pozitivně (navíc se nachází ve středu Šémova rodokmenu v Gn 11,10–26).
Záleží však, jak již bylo řečeno, nejen na konkrétní pozici, nýbrž i na celkovém počtu jmen. V Gn 10, tedy v Tabuli národů, jich najdeme sedmdesát, stejně tak v jiném rodokmenu v Gn 46, který končí větou: „Všech duší domu Jákobova, které vešly do Egypta, bylo sedmdesát.“ (Gn 46,27). K čemu nám takový poznatek může sloužit?
Na konci Pentateuchu v knize Deuteronomium dá Mojžíš ve své písni na rozloučenou, již složil těsně před svou smrtí, oba rodokmeny do souvislosti: „Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu synů Izraele.“ (Dt 32,8). Není pak divu, že se sedmdesátka stala velmi oblíbenou – během putování po poušti měli Izraelci sedmdesát starších (Ex 24,9) a Ježíš měl vedle svých Dvanácti také sedmdesát dalších učedníků, které posílal před sebou (Lk 10,1).
Závěrem: Když budeme pročítat biblické rodokmeny, zkusme k nim přistupovat s vědomím, že jsou seskládány s určitým hlubším záměrem, který nese teologické poselství. Cest, jak se k němu dopracovat, je vícero, jednou z nich, kterou tento článek nakousl, je soustředit se na jednotlivé pozice (především na sedmou a dvanáctou) a také na celkový počet jmen.
Korektura: Sára Kolomazníková
Your point of view caught my eye and was very interesting. Thanks. I have a question for you.