Rozhovor: Spíše přátelská spolupráce

V úterý 22. února 2022 zvolil Akademický senát ETF UK za svého kandidáta na děkana Jana Roskovce Ph.D. V úterý 31. května 2022 jej do čela fakulty jmenovala rektorka Univerzity Karlovy prof. Milena Králíčková. Ph.D. Jan Roskovec dosud působil na fakultě jako odborný asistent na katedře Nového zákona a proděkan pro zahraniční a ekumenické vztahy.

Vážený pane děkane, milý Honzo, jak vnímáš začátek svého působení ve funkci děkana?

V roce 2010 se poté, co se tehdejší děkan Martin Prudký stal prorektorem, posunul začátek funkčního období děkanů ETF na 1. června, tedy vlastně na konec akademického roku. To má určitou výhodu pozvolného náběhu. Původně se ovšem můj nástup do funkce měl krýt se začátkem stavebních prací na rekonstrukci fakultní budovy, ten se však na poslední chvíli musel o rok odložit. Kvůli válce na Ukrajině nečekaně stouply ceny stavebních prací a firmy, které u nás vyhrály výběrové řízení, odmítly podepsat smlouvu. Můj začátek byl tedy přece jen docela poklidný. Do funkce jsem nastoupil společně s novým tajemníkem fakulty, dr. Pavlem Moskalou, takže se v tom, čeho si vedení fakulty žádá, rozhlížíme spolu. Pavla znám z dřívějších dob, kdy řídil fakultní knihovnu, myslím, že si dobře rozumíme, a ve spolupráci s ním vidím velkou oporu.

Jaké jsou tvé děkanské priority?

Jak jsem pověděl shromáždění akademické obce už před volbou, nemyslím si, že by na ETF bylo potřeba něco zásadně měnit. Spíš bych chtěl rozvíjet nebo pěstovat to, co je už na fakultě dobře zavedeno, starat se o to, aby ti, kdo ten dobrý výkon fakulty vytvářejí, tedy učitelé i studenti, měli pro svou práci dobré podmínky i motivaci. Vážím si toho, že k tradicím fakulty patří spíše přátelská spolupráce než hierarchicky pevné vedení.

To, co fakultu charakterizuje, je možno zobrazit na třech osách. Tou nejobecnější, jež se týká každé univerzitní fakulty, je vztah mezi výukou a vědou. Na naší fakultě má už tradičně odborné bádání velmi významné místo, je pro nás důležité i existenčně, protože jsme fakulta malá a více než polovinu našeho rozpočtu tvoří právě prostředky na vědu. Toto badatelské zaměření fakulty je tedy potřeba udržet a dále rozvíjet.

Důležité je také jeho propojování s výukou, je to jeden ze způsobů, jež činí studium atraktivním. Pokud jde o výuku, rád bych, abychom rozšířili nabídku studia pro zahraniční studenty. Víme, že o studium je mezi cizinci zájem, máme dlouholeté pozitivní zkušenosti s výukou studentů v rámci výměnného programu Erasmus, už jsme začali s výukou bakalářského programu teologie v angličtině. Přináší to ovšem další zatížení našich učitelů, takže je třeba hledat způsoby různých kombinací, aby to zatížení zůstávalo snesitelné.

Druhou osou je vztah k církvi a společnosti. Univerzitní teologické fakulty jsou veřejné vzdělávací instituce, a působí tak v celé společnosti, ale mají ještě „svoji“ zvláštní komunitu v církvích. Tato polarita odráží to, že církve samy dnes ve společnosti tvoří zvláštní skupinu, která už s ní nesplývá a vlastně ani není její samozřejmá součást. Ani na téhle ose nemusíme vytvářet nic radikálně nového, fakulta má tradičně dobré vztahy s Českobratrskou církví evangelickou i s dalšími evangelickými církvemi, jejichž kazatele vzdělává, a na univerzitě i v širší veřejnosti, můžeme-li tak soudit třeba podle zájmu médií, je respektována. Ale i tady je oč pečovat.

Předválečná Křesťanská revue a otázka míru a války v období do nástupu nacismu

Třetí osa vyjadřuje specifický profil naší fakulty, který je určován tím, že kromě teologie vyučujeme také sociální práci. Do názvů programů v této druhé větvi připojujeme přívlastek „pastorační“ nebo termín „diakonika“, abychom naznačili, že v našem pojetí k těmto pomáhajícím profesím patří také teologický aspekt. Ale pořád trochu zápasíme s tím, jak by měl tento aspekt konkrétně vypadat, jakou teologii učit budoucí sociální pracovníky. A záleží mi také na tom, aby tyto dvě větve byly v životě fakulty integrálně propojeny. Jak mezi studenty, tak mezi učiteli, třeba i na badatelské úrovni.

Je něco, co tě na povinnostech děkana opravdu baví?

O tom jsem zatím nepřemýšlel, teď spíš postupně zjišťuji, co všechno je potřeba.

Daří se ti kombinovat práci děkana s výukou a odbornou prací?

To se teprve uvidí. Výuce se samozřejmě musím věnovat i nadále a jsem odhodlán neopouštět ani badatelskou práci. Na příkladu svých předchůdců ostatně vidím, že zvládnout se to dá.

Jaké jsou výhledy fakulty, co se týče nadcházejících let?

Každý výhled do budoucnosti je jen odhad. Víme, že jsme malá fakulta, takže musíme zápasit o materiální zajištění. To nám z velké části přináší badatelská práce, takže na ni se musíme soustředit i nadále. Jako všechny teologické fakulty se potýkáme s klesajícím počtem studentů, což je odraz zmenšování církví, které se ani v naší zemi ještě nezastavilo. Takže se nedají očekávat časy bezstarostné hojnosti, ale to platí pro celou společnost.

Jak bys popsal programovou nabídku fakulty pro uchazeče o studium?

Už jsem to zhruba naznačil: Vyučujeme teologii a sociální práci. Teologii ve dvou variantách, jednak zaměřenou k těm, kdo se jí budou zabývat profesionálně, jednak k těm, kdo chtějí získat ekumenický přehled po křesťanských tradicích. V uplynulém akademickém roce jsme začali vyučovat teologii v plném rozsahu také pro zahraniční studenty anglicky. Sociální práci učíme v bakalářském stupni, magisterský program v této oblasti je zaměřen na krizovou a komunitní práci.

Hledáš s kolegy nové možnosti, jak potenciální studenty oslovit programovou nabídkou Evangelické teologické fakulty?

Snažíme se dát o fakultě víc a lépe vědět, máme na to už několik let i zvláštního pracovníka, učíme se využívat sociální sítě.

Jak hodnotíš spolupráci ETF s Katolickou teologickou fakultou a Husitskou teologickou fakultou?

Univerzita Karlova teď ustavila nový systém přidělování prostředků na vědeckou činnost, v němž se fakulty sdružují podle oborů. Jednou z těchto oblastí je teologie a religionistika a do ní patří všechny tři teologické fakulty a Ústav filosofie a religionistiky z Filozofické fakulty. Takže i institucionálně je teď naše spolupráce podporována, ale i jinak je dobrá. S Husitskou fakultou spolupracujeme například v rámci sdružení teologických fakult jižní, střední a východní Evropy (SOMEF), s děkanem Katolické fakulty, který mě pozval na seznamovací setkání, jsme mluvili o spolupráci při vzdělávání doktorandů.

Spolupracuje Evangelická teologická fakulta i s jinými (neteologickými) fakultami Univerzity Karlovy?

Asi nejvíc s Filozofickou fakultou. Už jsem zmínil Ústav filosofie a religionistiky, s odborníky tamního Egyptologického ústavu spolupracujeme v rámci Centra biblických studií, s tamní katedrou sociální práce spolupracuje naše katedra sociální práce. Naši historikové spolupracují s historiky z Filozofické fakulty i Fakulty humanitních věd. A určitě jsem nevyjmenoval všechny.

Jaké možnosti nabízí fakulta zájemcům o celoživotní vzdělávání?

Celoživotní vzdělávání nabízíme ve dvouletých kurzech na třech místech: v Praze, Olomouci a Plzni. Podrobnosti jsou k nalezení na webu fakulty (pod záložkou Uchazeči).