Přes fotbal se dostal k angličtině, přes lásku k umění do katolické církve. Miroslav Ježek, středoškolský a vysokoškolský pedagog a momentálně otec na rodičovské dovolené, se nechal pokřtít ve 29 letech. Jakou roli v tom hrála moravská poutní místa? A prožil někdy deziluzi z katolické církve? V rozhovoru pro podcast Bez filtru mluví také o poutnictví inspirovaném Karlem Hynkem Máchou, o Josefu Toufarovi nebo o procházkách v mlze. Anebo o tom, proč s každým ze svých tří dětí strávil vždy alespoň rok na rodičovské dovolené.
„Manželka si chtěla udělat advokátní zkoušky. Já jsem zase v červnu 2017 dokončil doktorát, tak jsem toho velice rád využil: začínaly prázdniny a od září jsem nastoupil na rodičovskou. Zalíbilo se mi to natolik, že to už potom u dalších dětí byla automatická volba,“ vypráví Miroslav Ježek o důvodech, které ho přivedly k tomu, že nakonec zůstal doma postupně s každým ze svých tří potomků.
„Nepopiratelná výhoda je ta, že čas doma většinou není ničím řízen. Nedělá mi dobře, že si jako učitel musím neustále hlídat, kolik je hodin. Kolikrát za den se člověk podívá na hodinky a pořád počítá. Deset minut do zvonění, pět minut do zvonění, přestávka, za minutu zvoní na hodinu a mně tady vyjíždí první kopie testu z dvaceti. Kdežto na rodičovské nevím, kdy sníme jogurt, jestli v osm, o půl deváté nebo v devět. A neřeším to. Jestli někomu závidím z jiných profesí, tak je to pasák ovcí nebo nějaký hrobník, který od rána kope tu jámu nebo hlídá ovce. Jenom se podívá na nebe, hm, už bude asi poledne. Jsem rád, že ten stres z toho neustálého hlídání času na rodičovské nemám. Ale samozřejmě jsou doktoři, různé jiné věci, musíme nakoupit, uvařit, nakrmit… Není to tak růžové, jak to člověk líčí, to ne.“
K tématu otců na rodičovské dovolené se v podcastu Bez filtru vrátíme v březnu. V sérii Otcovství nás bude zajímat mimo jiné to, jak se do své role vžívá novopečený tatínek, co prožívá otec, kterému už děti odchází do vlastních rodin, ale třeba i to, jaké to je být někomu duchovním otcem.
Ale zpět k rozhovoru s Miroslavem Ježkem. Povídali jsme si s ním o tom, jak ho fotbal přivedl k angličtině, kterou vyučuje na střední i na vysoké škole, ale především o tom, proč se nechal těsně před třicítkou pokřtít. Jakou roli v tom hrály hudba, literatura, ČRo Vltava nebo moravská poutní místa? Proč má blízko k Josefu Toufarovi? Jaké zvláštní rozpoložení mysli prožívá na hřbitově? Jak to, že ho od víry v Boha neodradila existence zla a velkého utrpení? A prožil někdy deziluzi z katolické církve? „První pokleknutí před svatostánkem nebylo lehké. Člověk se vydává všanc něčemu, co nemá ve své moci,“ vypráví Miroslav Ježek v rozhovoru, jehož část si můžete poslechnout například na webu podcastu Bez filtru.
Napsala: Anežka Wiewiorková
