Povoláním varhaník, duší komik. I to by se dalo říct o Martinu Jakubíčkovi, který začátkem ledna rozvířil v křesťanských kruzích diskuzi o tom, zda humor do kostela patří či nikoliv, nebo zda je možné při mši svaté upravovat liturgické texty. Známý brněnský varhaník totiž zazpíval následující: „Budou se ti, Hospodine, klanět všechny národy, v jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje, všichni králové se mu budou klanět, On vysvobodí chudáka z rukou Petra Fialy.“
V aktuální epizodě Týdne bez filtru, kterou připravila Anežka Jakubcová, jsme se zabývali otázkou, zda pan Jakubíček nepřekročil hranici humoru, kde vůbec tato meze je a zda jsou politické vtipy vhodné v roce, kdy Česko čekají parlamentní volby.
„Ono je důležité říct genezi k mé osobě: já jsem na jednu stranu seriózní varhaník a zároveň mám neodolatelnou touhu být komikem. To si nekontrolovatelně plním a někdy se mi ty světy překrývají,“ vysvětluje Jakubíček, který tak odpovídá na otázku, co ho ke změně žalmu vedlo. Zároveň přibližuje, že žalm změnil už poněkolikáté. Zatímco v případě uvedení jména Petra Fialy čelí negativním reakcím, s Andrejem Babišem výrazný povyk nezaznamenal.
„Já tím i testuji, zda lidé dávají pozor. U Babiše mi někteří dokonce přišli pogratulovat. Letos jsem to ale chtěl změnit a už u vyslovení jména současného premiéra jsem si uvědomil, že to není vtipné. Fialu mají asi lidé v mém okruhu radši, a tím pádem se jich to více dotýká,“ domnívá se.
Martin Jakubíček, který v Brně působí nejen jako varhaník ale i komik v rámci show v Divadle Husa na provázku, vnímá vzniklou situaci jako absurdní a povyk ho překvapuje. V rozhovoru situaci reflektuje jako nepovedenou legraci. „Problém je v uvedení jména Petra Fialy a ne v tom, že jsem upravil liturgický text. Já k nim mám naopak velkou úctu, ale někdy recesisti můžou jít přes čáru. Bůh má smysl pro humor a neměl jsem z toho kacířské nebo rouhavé pocity. Udělal jsem to v dobré vůli pobavit lidi,“ sdílí svoje myšlenky Jakubíček.
Celý případ tak nasvěcuje nejen téma možnosti úprav liturgických textů, ale především otázku, zda je vhodné v kostele mluvit o politice nebo ji jakýmkoli způsobem vyjadřovat. Nelze předvídat, jak a kdo podobný vtip pochopí a co si z něj odnese, a to tím více v předvolebním období. Sám Jakubíček přiznává, že politika do kostela nepatří a v závěru se omlouvá všem, kterých se jeho vtip dotknul.
Rozhovor v plném znění si můžete poslechnout na Herohero podcastu Bez filtru. Volnou část v libovolných podcastových aplikacích.
Autor: Anna Janošková
Zajímavý blog. Politika a křesťanství. Trvalý problém. Bible v tomto ohledu učí jednoznačně od Genesis po Zjevení: Po pádu do hříchu a vyhnání z ráje je panovníkem tohoto světa Boží odpůrce Satan. J.Kristus i jeho apoštolové se žádným způsobem nevměšovali do politických záležitostí své doby. Sám Kristus k tomu svým následovníkům říká: Co je císařovo odevzdejte císaři, a co je Boží Bohu. „Císař“ naší doby nabízí každému možnost participovat na vládě v tomto světě svým názorem a hlasem ve volbách. To je vpravdě ďábelská nabídka. Nevzbuzuje pocit viny, nebo chyby. Křesťan volí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Často do toho dává své srdce a víru, že koná to nejlepší. Za své přesvědčení je ochoten se nasazovat i bojovat. Dochází i k tomu, že křesťané se nenávidí a dokonce i pobíjejí mezi sebou. Satan dosahuje svého cíle. Aktivita křesťana v politice je chůze na velmi tenkém ledě. Historie i současnost je velmi varující.