Když Oliver Burkeman napíše jako podtitul své nové knihy „Najděte své limity a vytoužený klid za 28 dní“, víte, že to v žádném případě nemyslí vážně. Tedy pokud jste už četli jeho předchozí knihu Čtyři tisíce týdnů. Takový den nikdy nenastane.

V průběhu dvaceti osmi dní vyvrací Oliver Burkeman mýty o produktivitě a efektivitě tím, že nabízí změnu perspektivy a navrhuje praktické kroky. Jinými slovy nabízí neokázalou a vcelku prostou cestu ke změně života. Pokud si uvědomíme, že svůj život nikdy úplně dokonale nevyřešíme, otevírají se před námi zajímavé možnosti. Dvacet osm kapitol knihy je koncipováno jako návod k docela jiné životní filozofii. Autor ji nazývá „imperfekcionismus“. Jde o osvobozující a povzbudivý pohled na svět, který je založen na přesvědčení, že naše limity nejsou překážkami smysluplné existence.
Autor svým čtenářům navrhuje, aby četli denně jednu kapitolu a kniha jim tak posloužila jako jakési mentální útočiště uprostřed každodenního shonu. Vybízí je, aby si přečtené informace a výzvy neukládali na pomyslné poličky v mysli k nějakému pozdějšímu použití, ale aby tuto novou filozofii zkusili prožívat rovnou, teď.
Humorný nadhled, s jakým autor hodnotí sám sebe a přeneseně také každého z nás, je vyvažován intelektuální přesností. V prvním týdnu se téma točí kolem naší konečnosti. Zdá se jako nekonečně osvobozující si ji připustit a žít s vědomím vyměřeného času. Jinak plánujeme, jinak prožíváme potěšení, jinak si připouštíme starosti, když si uvědomujeme, že tu nejsme navěky. Je to vlastně klíč ke svobodě.
Ve druhém týdnu autor jako téma určuje povel „Od slov k činům“. Působivě neutralizuje všechny výmluvy, proč něco nezkusíme dělat právě dnes, protože je sám na sebe celoživotně uplatňoval. Nabízí prostá řešení, malé krůčky a zřetelné přehodnocování priorit.
Ve třetím týdnu nařizuje: „Nechte to plavat“ a uvažuje nad otázkou: „Co kdyby to bylo snadné?“ Provokativně obrací věci naruby, aby dokázal, že se schováváme, vymlouváme a děláme věci složitějšími, než ve skutečnosti musí být. Radí vykopnout vnitřního kontrolora kvality a doporučuje rozptylování. Je to tak chytré a vtipné, že máte chuť to okamžitě vyzkoušet.
Poslední týden se zabývá životem v přítomnosti. V kapitole o nedbalé pohostinnosti jsem málem uronila slzu nad tím, jak hluboké mohou být některé jednoduché věci. Změnit úhel pohledu může přinést nečekanou perspektivu, nové nadšení pro staré disciplíny, které zbaveny tíže a velikosti zazáří nebývalou přitažlivostí.
V závěru je přiložen seznam doporučené literatury k jednotlivým týdenním tématům a já jej považuji za poklad.
Burkemanovu novou knihu považuji za nesmírně svěží, vtipnou, moudrou, praktickou a velmi inspirativní. Je to krásný návod k péči o sebe. Některé jeho myšlenky už nějakou dobu bydlely i v mé hlavě a po přečtení jeho pojetí získaly krásné potvrzení.
„Starosti si dělejte jen s tím, jak strávit příští okamžik moudře, radostně nebo jinak smysluplně. Omezené lidské bytosti si nemusí dělat starost s ničím jiným.“








