Příspěvky podle tagů
266 příspěvků
Konflikt, který v posledních dnech bují na Blízkém východě, není ani tak mezi Izraelem a Íránem, jako spíš mezi íránskou teokracií a Spojenými státy. Pokud jde o běžné Íránce, sympatie mezi nimi jak k Izraeli, tak k Americe, jsou nejvyšší v celém širém regionu a Íránci, s teokracií nespokojení, si do Izraele typicky projektují symbol svého vlastního odporu proti režimu. Složitou mezinárodní situaci v komentáři vysvětluje politolog Andrej Ruščák.
Sdílet
Je celkem jedno, kdo modlitbu sepsal. Důležitější je, že ji moskevský patriarcha Kirill 25. září 2022 vyhlásil jako podmínku věrnosti státní autoritě i jako měřítko pravé konfese. Kdo z pravoslavných popů se vzepře, bude postižen exkomunikací. Jakákoli změna v textu je trestná. Andrej Kurajev potrestán byl, protože si text pozměnil. Nevyzýval k vítězství, nýbrž k míru, protože už nechtěl žít ve lži a nadále kolaborovat s agresorským ruským režimem.
Sdílet
Kampaň před slovenskými prezidentskými volbami provázela podobně jako tu českou ostrá názorová polarizace. Mnozí Češi jsou teď výsledkem zklamaní a mají tendenci se na své sousedy dívat trochu blahosklonně. Jak ale jako křesťan žít v polarizovaném světě, který jej nutí vybrat si „svou“ stranu?
Sdílet
Slovensko stojí na kulturním rozcestí, Fico ho svou populistickou taktikou a totalitářskými praktikami táhne na východ. Nyní je otázkou, zda bude budoucí prezident dostatečně silný, aby byl schopen tomu zabránit, anebo natolik slabý, že se tím nechá strhnout. Slovensko si musí vybrat, jestli bude chtít být v první linii mezi vyspělými evropskými státy, nebo jestli bude dělat trojského koně toho ruského rozpínavého imperialismu, říká v rozhovoru Pod lampou Tomáš Halík.
Sdílet
Zákon o partnerství, poskytující homosexuálním párům většinu práv, jaká náleží manželským svazkům, prošel ve středu 28. února ve Sněmovně Parlamentu České republiky třetím čtením. Prošel ale ve značně pozměněné podobě.
Sdílet
Lidi Masaryka dodnes většinou uctívají proto, že byl prezident a zakladatel republiky, mně ale přijde, že po roce 1918 byl slabší než předtím, válka mu vzala obrovskou spoustu sil, které už neobnovil. Vlastně mě TGM jako prezident asi nejvíc zajímá skrze tu mou lítost, že ho víra opustila, říká v rozhovoru badatel a publicista Pavel Kosatík.
Sdílet
Jak často se u neznámých lidí setkáváte s tím, že potřebujete znát jejich biologické pohlaví? V běžných situacích si zcela vystačíme s genderem – tedy s tím, jak se daná osoba identifikuje, chová a vystupuje. Co má v kalhotách, nám může být úplně jedno. Proč se přesto gender stal jedním z hlavních argumentů proti Istanbulské úmluvě a proč jsou trans ženy více ohrožené násilím? Nad tím se v komentáři zamýšlí politolog Andrej Ruščák.
Sdílet
Zákaz potratů jako politické téma slouží ochraně nenarozeného života jen minimálně. Skrývá se v něm jen snaha o mocenské prosazení kontroly. Při licitování o míře restrikcí jako by dítě bylo až na posledním místě. Pokud budeme brát vážně ochranu nenarozeného života, pak klíčová otázka zní: Jaká je nejúčinnější cesta ke snížení počtu potratů?
Sdílet
Na desetitisíce civilních obětí izraelské armády nelze cynicky reagovat tím, že je nám to sice líto, ale že je přece v každé válce normální, že trpí i nevinní civilisté. Všechnu vinu nenese pouze ten, „kdo si začal“, nýbrž i ten, kdo nedokáže včas přestat roztáčet spirálu odplaty a pomsty, píše v komentáři Tomáš Halík.
Sdílet
Ačkoli Istanbulská úmluva a její obsah vyvolaly řadu emotivních debat, většinu z jejího obsahu jsme se ve skutečnosti zavázali dodržovat již přijetím úmluvy OSN proti diskriminaci žen před čtyřiceti lety. Její nepřijetí tak není žádnou tragédií, mnohem spíše je však zprávou o nedůvěře naší společnosti v mezinárodní spolupráci demokratických zemí, stejně jako v demokratické instituce.
Sdílet









