Před volbami se politické strany snaží získat co největší počet voličů. Kvůli tomu častokrát občany svým způsobem podplácejí: prosazují vyšší důchody, uzákoňují nižší daně, jakkoli jinak zvyšují občanům příjmy. Pokud takové návrhy nemohou protlačit poslaneckou sněmovnou, obvykle je alespoň naslibují. Tyto předvolební dárky nás, voliče, mohou vést k tomu, abychom volili stranu, která nám jich dala nejvíce, namísto toho, abychom se zaměřili na podstatnější věci.
Pokud se podíváme na některé zákony nebo příspěvky, které byly v posledním roce schváleny, uvidíme, že díky mnohým z nich lidem stouply příjmy. Prosadilo se zvýšení důchodů i jednorázový příspěvek 5 000 Kč všem, kteří je pobírají. Zrušila se superhrubá mzda, díky čemuž se zmenšila částka odváděná na daních. Tyto konkrétní příklady uvádím proto, že ovlivnily největší počet lidí, objevují se však další příspěvky, ať už prosazené nebo jen ve formě slibů, a to navzdory tomu, že stát už i tak musel vynaložit velké množství prostředků na boj s koronavirovou pandemií. Jediný důvod pro tyto zákony je tedy to, že si strany chtějí udržet, popřípadě získat, voliče.
Regulérní taktika
Nechtěl bych vyloženě kritizovat strany, které zmíněné zákony prosadily. Jsem si jistý, že jejich poslanci věděli, že tyto zákony a příspěvky mohou posílit jejich postavení a přinést jim nové voliče, že tato znalost pravděpodobně ovlivnila jejich rozhodnutí zvýšení příjmů občanů prosadit. Svým způsobem se je rozhodli podplatit. Avšak přestože mi tento přístup není sympatický, zvlášť pokud se nejedná o dlouhodobý politický program dané strany, ale o pouhou snahu si získat voliče, dělá to tak svým způsobem každá strana a jedná se o regulérní politickou taktiku. Pokud by si strany nezískávaly voliče těmito prostředky, pravděpodobně by se nikdy do politiky nedostaly.
Musíme si však uvědomit, že toto momentální zvýšení příjmů není tím, o co by nám u politické strany mělo jít. Zvlášť proto, že toto rozdávání není udržitelné. Naopak riskujeme, že v následujících letech se bude prohlubovat státní dluh, kvůli koronavirové krizi se zhorší celková finanční situace a stát už nebude mít dostatek prostředků na jiné věci, kterým se musí věnovat. Neměli bychom tedy volit jen na základě toho, kolik jsme toho od určité strany dostali nebo kolik nám toho naslibovali, ale podle podstatnějších kritérií.
Dalo by se říci, že se jedná o přístup, který je v rozporu s našimi instinkty. Říkáme si, že tito lidé nám něco dali, zvýšili důchody nebo snížili daně, proto, když je budeme volit i dál, získáme ještě více. Takto se ale díváme pouze na naši současnou situaci, ale nemyslíme na budoucnost. Já bych vás chtěl spíše povzbudit k tomu, abychom jako voliči, přestali hledět na to, co strany dávají v tuto chvíli nám samotným, ale spíše na to, zda usilují o dobro země jako celku. To totiž nakonec přinese nejvíce pozitivních výsledků pro všechny.
Nezbytná kritéria
Osobně bych se tedy namísto toho, co mi strana dala poslední dobou, zaměřil na tři věci. Nejprve na to, jaký má program, podle kterého poznáme kam směřuje. Můžeme se tam například poznat, jaké hodnoty strana prosazuje. Někteří lidé by byli raději, aby se zvětšovala práva menšin, jiní pro to, aby věci zůstaly takové, jaké jsou. Někteří by rádi sociální stát, ve kterém by měli jistotu větší pomoci v nezaměstnanosti nebo při nemoci, jiní mají spíše tendenci tyto výdaje snižovat, ale zároveň prosazovat nižší daně. Někteří by raději blíže spolupracovali se Západem, jiní s Východem. Stejné rozdíly se objevují i mezi politickými uskupeními, můžou být tedy jedním kritériem toho, koho volit.
Dále stojí za to se podívat na to, jak se strana chovala v minulosti. Pravděpodobně každá z nich má nějaký svůj škraloup, ať už se nezvládla vypořádat s krizovou situací, rozhádala se, popřípadě někteří její členové byli obviněni z korupce. Někdy však v minulosti strany můžeme najít opravdu velké problémy. Těmi můžou být například kořeny v některé extremistické ideologii.
Nakonec bych se ještě zaměřil na osoby, kterými se strana prezentuje. Na její vedoucí na kandidátkách, poslance a podobně. Pokud má někdo z nich problémy s policií nebo je například trestně stíhaný, rozhodně by to pro mě volitelnost takové strany značně snížilo. Pokud se chová neslušně nebo zbytečně agresivně k ostatním poslancům, k moderátorům, novinářům, popřípadě k jakýmkoliv jiným lidem, také by pro mě volitelnost strany klesla. Když se tedy budeme dívat spíše na tyto kritéria, a ne pouze na to, kolik peněz jsme od konkrétní strany dostali, budeme mít větší šanci, že zvolíme dobře.
Autor: Lukáš Bayer
Zdroj: pexels/Element5
Není lepší řídit se učením Ježíše Krista a do politiky se nevměšovat?