Příspěvky podle tagů
322 příspěvků
V mnoha smutných nebo těžkých situacích umím najít jejich světlou stránku. Je to dar, který jsem v sobě objevila a cílevědomě ho rozvíjím. Zdá se mi být dost užitečný. Pracuju v knihkupectví a tam, mezi knihami, ho často používám. Někdy to vůbec není těžké.
Sdílet
Husitská farářka Sandra Silná je oblíbenou oddávající a často ji pro obřad spojený se svátostí manželství vyhledávají jak křesťané, tak smíšené nebo nevěřící páry. Na jejím facebooku se nedávno objevil status, který naopak oznamoval, že se jeden z párů před státem rozvedl a Sandru požádal, zda by je neprovedla smiřujícím obřadem spojeným s rozlukou jejich sňatku. O tom, jak takový rituál vypadá, hovoří Sandra v rozhovoru s Hanou Pinknerovou.
Sdílet
Ráda pozoruju ptáky. Sýkorky, kosy, sojky nebo strakapoudy obhlížím z okna kuchyně a někdy si na ně beru dalekohled. Ovšem jeden druh ptáků je mi vzácný. Volavky. Mám k volavkám zvláštní vztah. Nevím úplně přesně proč, ale je to tak.
Sdílet
Atentát na slovenského premiéra je vyvrcholením mnoha ošklivých slovních přestřelek, urážek a lží. Slovo se stalo skutkem. Možná je na celé té situaci nejdivnější, že něco tak hrozného nepřišlo už dřív.
Sdílet
Neděláme páteční večírky. Slavíme Silvestra! Těmito slovy popsal Bono přístup kapely U2 k jejich koncertům. Možná už není třeba nic dalšího dodávat a je vám jasné, co mám na mysli. Možná to ale přece jen trochu rozvedu. Nemusíte být fanoušky této kapely, a tak možná nemusíte plně chápat, co z těchto dvou vět plyne.
Sdílet
„Tohle bych si tak moc přála,“ pronesla zasněně paní středního věku, když položila na pult hromádku knih, které si vybrala v mém knihkupectví. Podívala jsem se na její výběr, ale žádný z titulů mi nenapověděl, co tím asi má na mysli. Mám ráda rozhovory nad knihami, a tak jsem se zeptala.
Sdílet
To si tak čtete knížku, abyste věděli, komu byste ji mohli ve svém knihkupectví doporučit, a říkáte si: „To je hrůza, jak se někdo může takhle ke svým dětem chovat?!“ Je to totiž knížka o temných matkách s toxickým chováním. A čtete dál a při každém dalším příběhu máte neodbytný pocit, že to už odněkud znáte. Není divu, přečetli jste toho už přece tolik.
Sdílet
Má dnešní úvaha je vyprovokována jednou fotkou ze sociálních sítí. Je na ní ulice z obou stran lemovaná historickými budovami, obchody, kavárnami se zahrádkou, prostě městský bulvár. Foceno je to nejspíš brzy ráno. Soudím tak podle ranního světla a ještě také podle toho, že na ulici zatím skoro nikdo není. Jízdní dráhu od chodníku oddělují vysoké truhlíky s květinami. Jsou evidentně čerstvě osázené.
Sdílet
Postávala jsem za pultem svého knihkupectví a pozorovala zákazníky. Když vstoupili do obchodu, musela jsem přerušit čtení zpravodajství o nekonečném rokování sněmovny, o dlouhotrvajících obstrukcích, kdy žádná ze stran nejevila dobrou vůli ke konstruktivnímu jednání. Měla jsem ze článku dojem, že si dělají naschvály jako malé děti. Článek jsem nedočetla a ani mě to už vlastně nelákalo. Soustředila jsem se na to, co se dělo před mýma očima.
Sdílet
Šli jsme s mým manželem spolu po ulici, drželi jsme se za ruce a jen tak si povídali. Na křižovatce na konci ulice jsme se měli rozdělit, aby každý z nás pokračoval na jinou stranu. Schválně jsem trochu zpomalovala, protože se mi do rozloučení nechtělo.
Sdílet









