Kulturně-vzdělávací platforma Dominikánská 8 přinesla na konci dubna setkání s autorem knihy s provokativním názvem: Jak zabít Ježíše? Počin francouzského biblisty Philippa Lefevbra otvírá téma, které bylo v církvi dlouhou dobu tabu. Není jím nic jiného než sexuální zneužívání a zneužití moci v jejích řadách. Jak se k tomuto tématu staví církevní představitelé a do jaké míry je to v souladu s tím, co čteme v Bibli?
Dominikán Philippe Lefevbre se přes 15 let angažuje v otázce sexuálního zneužívání v církvi jako ten, který na téma upozorňuje a doprovází oběti. O této své zkušenosti hovořil ve čtvrtek 25. dubna přímo v centru historické Prahy v rámci kulturně-vzdělávací platformy Dominikánská 8. Událost se konala pod taktovkou řádu dominikánů a jejich nakladatelství Krystal, u jejíhož pultu bylo možné si zmiňovanou knihu zakoupit.
Večer moderoval dominikánský kněz Hyacint Ullman, který Lefevbrovi v první části programu pokládal otázky ohledně jeho praxe a výše zmíněné knihy. Celá debata byla konsekutivně tlumočena.
Lefevbre měl za svůj život možnost vyslechnou stovku svědectví zneužívání. Poznamenal, že církev (alespoň ta francouzská) často o případech zneužívání ví, ale záměrně je ignoruje.
Sám během své praxe musel čelit výhrůžkám i zarytému mlčení ze strany církevních představitelů. Zdůraznil, že oběti se málokdy setkávají s opravdovým zájmem o naslouchání jejich příběhům. Jeho kniha Jak zabít Ježíše? tato svědectví reflektuje v rámci textů Bible a podotýká, že úkolem církve je naopak být obětem k dispozici a zastávat se těch, jimž je ubližováno – tak, jak to dělal Ježíš, s jehož utrpením je utrpení obětí propojeno. Jako příklad uvádí třeba podobenství o milosrdném Samařanu, který se na rozdíl od dvou před ním procházejících zástupců náboženských struktur na své cestě zastavil a postaral se o oběť násilí. Lefevbre ve své knize podotýká, že ono minutí se cílem, které vykládáme slovem hřích, znamená také minutí či ignorování obětí zneužívání v církevních řadách.
Jak? A proč vlastně provokativní titul hovoří o vraždě Ježíše? Na to dává odpověď kniha samotná:
Jak si vůbec můžeme dovolit říct, že křesťané zabíjejí Ježíše? Jednoduše tak, jak jsme řekli výše: ubližuje-li se maličkým, kteří jsou jeho bratry, trpí tím sám Ježíš. Zvláště v církvi je proto zneužívání dětí, zneužití moci, manipulace zranitelnými osobami a netečnost náboženských autorit ke všem těmto útokům zároveň i útokem na samotného Krista, který je v těchto zneužitých bytostech zcela přítomen.
Z knihy Jak zabít Ježíše?
(Comment tuer Jésus, francouzsky 2021, česky 2024)
Problematiku sexuálního zneužívání ilustruje autor pomocí některých biblických příběhů, zároveň ale upozorňuje na to, že jde o hlubší teologickou otázku. V knize autor mimo jiné zdůrazňuje to, že ticho kolem tohoto tématu jen prohlubuje utrpení obětí, které je zde připodobňováno k utrpení Kristovu. I proto nese kniha název Jak zabít Ježíše? Lefevbre se během večera nebál pracovat ani s úvahou, že Ježíš sám mohl čelit zneužívání římskými vojáky před svou popravou.
Večerem rezonovalo, že je důležité oslovovat konkrétní církevní představitele a žádat jejich reakci. Je bezesporu nezbytné vyvíjet tlak, aby duchovní otevřeně mluvili o zneužívání moci, zdůrazňovali, že takové chování je nepřijatelné, a povzbuzovali oběti, aby se nebály sdílet své zkušenosti.
Po hlavní moderované části dostali prostor pro dotazy i diváci z publika či u obrazovek. Padl například dotaz na to, do jaké míry je zneužívání moci a sexuální násilí v církvi otázkou psychopatie či socioptatie a zda příklady takových lidí najdeme i v Bibli. Lefevbre jako příklad sociopata uvedl Nábala, manžela Abigail. Známky psychopatie dle něj také vykazoval i král Saul. Podotkl, že mezi agresory, které Lefevbre doprovázel, někteří také vykazovali známky psychopatie či sociopatie a svého jednání nelitovali. Neplatí to ale o všech.
Sama jsem si po skončení programu knihu se zájmem pořídila. Věřím, že má potenciál pomoci nám otevřít stejnou problematiku i v rámci české církve. Jistě by to mnoho lidí, zvláště obětí zneužívání, ocenilo. Mlčení kolem tohoto tématu totiž prospívá především agresorům.
