V nedávném rozhovoru pro Fox News připomněl americký viceprezident James D. Vance Ordo amoris, Řád lásky církevních otců; neznámější asi z podání Tomáše Akvinského. Politik ho použil k obhajobě Trumpovy protimigrační politiky. S odvoláním na starou tradici řekl, že lidé by měli nejprve milovat svou rodinu, potom svoje sousedy, následně i svoji komunitu a vlastní spoluobčany, a až poté věnovat svůj zájem či svou lásku zbytku světa.
Co si tom myslet? Skutečně jde o křesťanský postoj? A pokud ano, vychází z tradice nebo i ze samotného biblického textu?
Ordo amoris vyrůstá z lidské omezenosti, z tísně. Člověk by rád pomohl všem potřebným. A je jich kolem nás tolik! Pokud to ale zkusí, velmi brzy narazí na skutečnost, že pomoci všem není v jeho možnostech ani silách. Že chtě nechtě musí volit. Někomu pomoci, jiného nechat být. Ano, s bolestí v srdci a se slzami v očích, pokud to ale neudělá, pokud sám sebe neomezí, doplatí na to on i jeho vlastní svět.
Zná ale takovou volbu Bible? Volí takto i Hospodin a poskytuje svoji pomoc jen některým? Připomenu úryvek z nazaretského kázání Ježíše Krista: „Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidonské. A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman.“ A nejde jen o Ježíšovu teorii, všimněme si jeho praxe, třeba u zázračné vodní nádrže zvané Bethesda. Evangelium uvádí, že tam „lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých“. Když tam Ježíš přišel, jednoho z nich uzdravil. Jednoho! A co ti ostatní? Ti tam zůstali ležet.
I takové je evangelium. Zdá se vám to nemilosrdné? Udělali byste to lépe? Lépe než Bůh?
Jezuitský kněz a spisovatel James Martin v reakci na viceprezidentovo vyjádření připomněl Ježíšovo podobenství o milosrdném Samařanu. Zdůraznil, že Ježíšovo základní poselství spočívá v poznání, že každý člověk je naším bližním, že tedy nesmí jít jen o pomoc vlastní rodině ani jen těm nejbližším. Skutečně křesťanská je právě ta pomoc, která míří k těm jiným, odlišným, jakoby cizím.
Dobré upozornění, má jen dva drobné nedostatky: Milosrdný Samařan potkal jen jednoho zraněného, nebyla jich plná cesta. A zraněného muže si nevzal k sobě domů.
Vstřícnost vůči migrantům má dvě strany, už jsme o tom v Glose mluvili a teď už to nebudu rozvádět, jen k připomenutí: Přijmout ty, kteří přicházejí, a tedy jsou schopní opustit svoji domovinu, vydat se do neznáma a zvládnout cestu, znamená odsoudit ty, kteří to nedokážou, k utrpení, možná k smrti.
Jaký je tedy biblický přístup k našemu dilematu? Především, určitě není jen jeden. Pokud ale jde o volbu mezi vlastními a cizími, je Boží postoj vyplývající z biblického textu celkem zřetelný: Bůh se neohlíží na osobu. Je mu jedno, jestli ten potřebný je můj bratr nebo můj nepřítel. Vnímá velikost jeho potřeby a mojí ochoty mu pomoci.
Biblický pohled nezná dilema mezi vlastními a cizími, protože Ježíš přistupoval ke všem jako k vlastním. Křesťan by vlastně neměl vůbec používat termín „cizí člověk“. Na druhou stranu, Bible vždycky sleduje široké souvislosti, pamatuje i na vzdálené důsledky lidských činů. Pomoc některým, když to jiným ublíží, se tak dostává do podivného světla. Někdy dokonce odhalí, že tu pomoc děláme spíš kvůli sobě, svému dobrému pocitu, než kvůli tomu potřebnému člověku. A to je pak zlé.
Co ale z rozhovoru amerického viceprezidenta vyčnívá nejvíc, je záludnost míchání víry a politiky. Kde se politik začne ohánět Biblí či církevní tradicí, bývá to podezřelé.
Za Rádio 7: Petr Raus
Poznámka. Milosrdný samaritán se zachoval normálně – jednoduše tak, jak by se měli zachovat všichni slušní lidé.
Ježíš se zastával ponižovaných a ohrožených lidí, takže by se i dnes nažil pomoci lidem, které vraždí agresoři. Měl tehdy svůj úkol, kterým nebylo vést Izrael proti Římu, jak někteří očekávali.
Ale z jeho postojů to bylo zřejmé. Navíc máme svědomí.
Praxe je ovšem ta, že ti, kteří se nejvíce ohánějí křesťanskými hodnotami, nevědí oč jde a chovají se naprosto opačně.
Putin, Trump jsou toho dokladem.
Původ bohatství je jedna věc, úmyslné ubližování lidem a prolhanost druhá.
https://medium.seznam.cz/clanek/thomas-paukner-ilegalni-migrant-a-majitel-nevestince-na-aljasce-zakladatel-dynastie-trumpu-friedrich-125037#dop_ab_variant=1451121&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Jak ukazuje Bible pomoc Hospodina a J.Krista lidem? Skutečně nerozlišují mezi lidmi, komu ji poskytují? V Bibli to vidím jinak. Bůh skutečně nechává svítit slunce a sesílá déšť na dobré i zlé, ale to není vše. Jinou pomoc je možno poskytnout těm, kteří o pomoc stojí a jinou těm, kteří v Boha Bible nevěří a Ježíše jako Mesiáše neuznávají. Jinak jednal Bůh s Abrahamem a jeho potomky a jinak s pohanskými národy. Kristus jednal jinak se svými apoštoly a jinak s farizei či s davem, který ho následoval jen proto, že dostal najíst. Kdo Boha skutečně hledá, tomu může Bůh pomoci samozřejmě mnohem více, než tomu koho nezajímá. Kdo pomoc odmítá, tomu nemůže pomoci ani Bůh ani Kristus. Navíc Bible ukazuje, že J.Kristus byl poslán na zem v první řadě jen k Židovskému národu, teprve po jeho vzkříšení jsou jeho učedníci vysláni pomoci lidem celého světa poznat J.Krista a cestu k záchraně. Zázraky, které činil J.Kristus měly ten hlavní smysl, aby Židé poznali, že Ježíš je tím Mesiášem, kterého očekávají. Myslím, že je to námět na delší diskusi a je k tomu nezbytná Bible a pomoc Božího ducha.
Souhlasím s autorem článku. Váš výklad Bible není Ježíšův, ale právě farizeů, kteří si libovali v dobrých skutcích na těch, kteří toho podle nich byli “hodni” (nebo jinak patřili do jejich smečky), ale ty ostatní přehlíželi a hledali teologické výmluvy jak správně se přitom zachovali. Také právě pro to přišel Ježíš, aby napravil jejich vidění a ukázal jim jak žít v souladu s Božím příkazy reálně, celým svým bytím a ne jen pragmaticky a “bez srdce”. Prozřete a Bibli čtěte znovu, protože tam je Ježíš jako Mesiáš všech, který sice vzešel z Židů, ale Milosrdenství a Spásu hlásal pro všechny bez rozdílu.
Vaší reakci nerozumím. Starý zákon vedl Židy, aby očekávali Mesiáše, (Skutky 3:22, Matouš 15:22-28, 10:5,6, Skutky 13:46) byl jim zaslíben a řada jejich proroků předpověděla jeho vlastnosti, jeho jednání a skutky. Bylo tedy nutné, aby přišel k Izraelskému národu, aby mezi nimi působil a aby Židé poznali, že je to Mesiáš zaslíbený jejich Bohem. Od nich se pak očekávalo, že dobrou zprávu o J.Kristu rozšíří po světě. Sám Kristus zdůraznil, že byl vyslán jen ke „ztraceným ovcím z lidu izraelského“, to bylo jedno z jeho pověření od Boha. Uvedl jsem to proto, abych biblicky odůvodnil, že Kristus ve svém poslání na zemi neměl za úkol jít mezi národy, tedy není správné tvrzení autora, že Bůh se neohlíží na osobu a že Ježíš ke všem přistupoval jako k vlastním. Tak to v Bibli prostě není. Bůh i Kristus přistupovali k různým lidem různě, podle svého uvážení a jejich potřeby. V jednom však bylo jejich jednání se všemi lidí stejné, jednali s nimi vždy spravedlivě a pokud to bylo možné milosrdně. Jak jste přišel na to, že je to farizejský výklad to skutečně nechápu.