Ačkoli americký prezident Donald Trump stále více využívá křesťanskou rétoriku a staví se do role bojovníka za křesťanské hodnoty, jeho činy ve skutečnosti ukazují něco jiného. Například zrušení humanitární organizace USAID ochromilo fungování největší katolické charity v USA i mnoha dalších církevních neziskových organizací. Jeho legislativní změny navíc přispívají k horšímu postavení migrantů a dopadnou na nejzranitelnější z nich.
Americký prezident Donald Trump by chtěl ve své zemi vymýtit protikřesťanskou zaujatost. Za tímto účelem vydal dekret a ustanovil skupinu, která se má zabývat náboženskou svobodou. „Už žádná perzekuce křesťanů,“ hlásala některá média. Trump, který se v minulosti hlásil k presbyteriánům a nyní o sobě prohlašuje, že se považuje za křesťana bez konkrétní denominace, také vyzval Američany, aby vrátili Boha do svých životů. To mu ale nebránilo, aby ostře kritizoval Mariann Edgar Budde, biskupku episkopální církve, za její kázání při inaugurační bohoslužbě: „Ve jménu našeho Boha vás prosím, abyste se smiloval nad lidmi v naší zemi, kteří se nyní bojí.“
Nejednalo se ale jen o jedno kázání, jehož obsah se Trumpovi hrubě nelíbil, nýbrž i o řadu následných kroků, které ukazují, jak vzdálené jsou mu křesťanské hodnoty, jako je milosrdenství, solidarita a soucit. Vzápětí po svém nástupu do funkce se Trump rozhodl nejprve pozastavit financování zahraniční rozvojové pomoci a poté zcela uzavřít agenturu pro mezinárodní rozvoj USAID. Toto rozhodnutí znamená vážné uhrožení mnoha humanitárních aktivit po celém světě a informuje o něm mimo jiné i Charita České republiky. Uvádí pět konkrétních dopadů významně zhoršujících podmínky života na mnoha místech světa, a to zásadní omezení zdravotní péče pro potřebné, ohrožení vzdělávání dětí, ztrátu potravinové soběstačnosti, dopady na integraci uprchlíků a zranitelných skupin a hrozbu pro stabilitu krizových regionů.
Agenturu USAID založil John F. Kennedy, první katolický prezident Spojených států, a to po přijetí zákona o zahraniční pomoci v roce 1961. Její roční rozpočet činí přibližně 40 miliard dolarů, což je asi 0,6 % celkových ročních vládních výdajů USA. V poslední době se ale stala terčem útoků ze strany konzervativní nadace Heritage Foundation, která na sociálních sítích tvrdila, že USAID v souladu s politickou levicí šíří „po celém světě destruktivní ideologie“ a že představuje „obrovské plýtváním penězi daňových poplatníků a drastické zpoždění pro rozsáhlou a zásadní reformu“. Bílý dům ve snaze podpořit tento argument zveřejnil na svých stránkách některé projekty financované USAID. Při podrobnější analýze je ale patrné, že se jedná jen o několik málo iniciativ, podpořených naprosto zanedbatelnými částkami, některé z položek dokonce obsahovaly zmanipulovaný obsah (např. u BBC nešly peníze na její zpravodajskou činnosti, ale na mezinárodní charitativní organizaci, která je „součástí rodiny BBC“).
USAID financovala katolickou charitu
Trump naopak pomlčel o skutečnosti, že jedním z největších příjemců prostředků byla katolická humanitární služba s názvem Catholic relief services (CRS). Příspěvky z USAID tvořily zhruba polovinu jejího rozpočtu (v roce 2023 činil její rozpočet 1,5 miliardy dolarů). CRS se nyní snaží pokrýt dramatický výpadek příjmů z dalších zdrojů, ale zásah Trumpovy administrativy do jejího financování byl obrovský a rychlý. Katolická humanitární služba spolupracuje s místními církvemi i s dalšími partnery po celém světě. Zmírňuje utrpení a poskytuje pomoc lidem v nouzi bez ohledu na rasu, náboženství nebo národnost. Její programy jsou zaměřeny na zdravotnictví, zemědělství, vodohospodářství, vzdělávání, mikrofinancování a další pomoc při mimořádných událostech.
Trumpův viceprezident J. D. Vance na letošním Mezinárodním summitu o náboženské svobodě tvrdil, že USA posílaly peníze organizacím, které se věnují šíření ateismu po světě. Tento argument používají konzervativci kritizující programy na ochranu náboženské svobody, protože tyto projekty zajišťují mimo jiné i ochranu práv lidí bez vyznání. Šířit však o CRS, že podporuje ateismus, je přinejmenším neuvážené. V její 28členné správní radě zasedá 15 biskupů či arcibiskupů.
Migranti v nemilosti
Již koncem ledna vyzval prezidenta arcibiskup Timothy Broglio, předseda americké biskupské konference, aby přehodnotil některá ustanovení v exekutivních příkazech, například ta zaměřená na zacházení s přistěhovalci a uprchlíky a na zahraniční pomoc, zároveň varoval před jejich negativními dopady na nejzranitelnější osoby. Vance k tomu poznamenal, že doufá, že se biskupové polepší. Později také při jiné příležitosti prohlásil o biskupech, že nebyli dobrými partnery v prosazování migrace se zdravým rozumem.
Jako jistou odpověď na Trumpovy aktivity můžeme vnímat i nedávné jmenování tusconského biskupa Edwarda Weisenburgera novým detroitským arcibiskupem. Weisenburger je znám jako zastánce práv migrantů a v minulosti navrhoval, aby byly pro katolíky podílející se na oddělování dětí od rodin na americko-texaské hranici zavedeny kanonické tresty. V lednu jmenovaný washingtonský arcibiskup, kardinál Robert McElroy, médii prezentovaný jako Trumpův kritik, prohlásil, že se modlí, aby prezident vykonával svůj úřad úspěšně, neopomněl však dodat, že „jsme vždy vyzýváni k tomu, abychom měli smysl pro důstojnost každé lidské osoby, a proto plány, o kterých se na některých úrovních hovoří, že by mělo dojít k rozsáhlejší, nevybíravé a masové deportaci po celé zemi, by byly něčím, co by bylo neslučitelné s katolickým učením.“
Na adresu Trumpovy administrativy tak můžeme použít slova sv. Jakuba z jeho listu: „Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.“ Nejedná se jen o uzavření agentury USAID, ale i další rozhodnutí, která jsou přesně opačná oproti naléhání a výzvám papeže Františka a rozhodně nejsou v souladu s tím, co vyplývá z křesťanské lásky, milosrdenství, soucitu a touhy po spravedlivém světě. Stačí zmínit některé další příklady, jako je zmizení údajů z webu Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Některé soubory se tam sice později zase objevily, nikdo však neví, zda data nebyla poškozena. Tento útok souvisí mimo jiné s bagatelizujícím přístupem k očkování a do budoucna skýtá vážná rizika pro zdraví lidu nejen v USA, ale po celém světě. Není respektována ani ochrana osobních údajů, jejichž důležitost naposledy připomínal též dokument o umělé inteligenci.
Bagatelizace ochrany klimatu
V neposlední řadě také Trumpovy ataky proti ochraně klimatu jsou v zásadním rozporu s apely papeže Františka. „Dosáhli jsme působivého a ohromujícího technologického pokroku, ale neuvědomuje si, že se z nás přitom staly velmi nebezpečné bytosti, schopné ohrozit života mnoha tvorů i své vlastní přežití,“ píše papež v exhortaci Laudate Deum a nemyslí tím jen amerického prezidenta.
Ordo amoris
V pondělí 10. února zaslal papež František dopis Konferenci katolických biskupů USA. Reaguje v něm na plán masových deportací přistěhovalců, proti které protestovali nejdříve jednotliví biskupové a posléze celá biskupská konference. Papež ujistil biskupy, že situaci pozorně sleduje. V dopise apeluje na respektování lidské důstojnosti, protože akt deportace zraňuje tuto důstojnost a staví řadu mužů, žen i celých rodin do zvláště zranitelného a bezbranného stavu. Nijak nepopírá právo na obranu proti těm, kdo se dopouští násilných či jinak závažných trestných činů, ať už před příchodem do země, nebo během svého pobytu. Státy mají právo upravit legální migraci, ale ne tak, aby byli zvýhodňováni jedni a obětováni druzí.
Aniž by konkrétně někoho jmenoval, vysvětluje papež princip ordo amoris, kterým nedávno J. D. Vance zdůvodňoval opatření proti nelegálnímu přistěhovalectví. Právě ordo amoris ukazuje podobenství o milosrdném Samaritánovi, tedy o lásce, která buduje bratrství a nikoho nevylučuje. V závěru dopis píše papež: „Pokud jde o osobní, komunitní nebo národní identitu, bez ohledu na tyto úvahy se snadno zavádí ideologické kritérium, které deformuje společenský život a vnucuje vůli nejsilnějšího jako kritérium pravdy.“ Těmito slovy papež výstižně pojmenoval to, co si Trump, Vance a další přestavují jako křesťanství. Vybrat si z křesťanské nauky, co jim konvenuje, a to prosadit právem silnějšího.
