Příspěvky od autora

Marek Orko Vácha

29 příspěvků

Marek Vácha (* 14. září 1966 Brno) je český římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, pedagog, spisovatel a skaut. Slouží jako farář lechovické farnosti a farní vikář (kaplan) Římskokatolické akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora. Na akademické půdě působí ve funkci přednosty Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde je i předsedou akademického senátu. Specializuje se na otázky evoluční biologie, lékařské a environmentální etiky.

Zobrazit Příspěvek

Komentář: Jsou lidé, kteří dělají celý život jednu věc špatně

V roce 2013 jsem nevěřil, že se najdou víc než jednotky procent voličů, kteří by to hodili Miloši Zemanovi. Stalo se, jak se stalo. Prezident Schwarzenberg by byla volba pro náš stát až příliš krásná, škoda.

Zobrazit Příspěvek

Nezařazené

Recenze: Film Světlonoc vybízí k návštěvě okouzlující slovenské krajiny

Po úspěšných českých snímcích Planeta Česko a Planeta Praha přichází i slovenský dokument Světlonoc, na rozdíl od známých attenboroughovských sérií má ovšem širší ambice a krom přírody Velké Fatry zachycuje i mizející lidové obyčeje bezejmenné fatranské vesničky a jejích obyvatel. Film byl po zásluze oceněn Zlatým leopardem, oceněním, na které David Attenborough nikdy nedosáhl.

Zobrazit Příspěvek

Blog: Dobrý politik by měl být především dobrý člověk

"Politika je soutěž idejí, střety jsou nutné, nejde mi o to, zda jako politici budete spíše napravo nebo nalevo, nýbrž o obecné vlastnosti. Tématem je pro mě otázka, jak být dobrým politikem, tedy jak bych si jako občan představoval dobrého politika napříč politickým spektrem," říká v přednášce mladým politikům kněz a etik Marek Orko Vácha.

Zobrazit Příspěvek

Blog

Blog: Dnes jsme na správné straně hranice

Spisovatel je spolupachatelem všeho zla, které se děje v jeho rodné zemi nebo je prováděno jeho krajany. A pokud tanky jeho země zaplaví asfalt cizí metropole krví, potom hnědé skvrny hanby poskvrní tvář spisovatele navždycky, stýská si Rus Alexander Solženicyn v slavné řeči při obdržení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1970.