Kdybyste se zítra ráno probudili a zjistili, že se svět zázračně změnil v ideální místo, jak by vypadalo? A jaký malý krok nebo čin můžete udělat už dnes, abyste byli tomuto ideálu zítra o něco blíž?
V mém ideálním světě bychom přestali ničit svět kolem nás. Žili bychom pomalu a uvědoměle, nezahlcovali bychom se dalšími vychytávkami, které nepotřebujeme, a vážili bychom si toho, co už máme. Od honby za věcmi bychom se přesunuli k péči o vztahy. V mém ideálním světě by hlavní měrou nebylo být „cool“, ale být laskavý.
Témata, jako je židovský přístup ke klimatickým změnám, ekožidovství a sociální spravedlnost, jsou pro mě nesmírně důležitá a stojí v jádru mých hodnot, mé židovské identity. Jako židovka cítím odpovědnost za místo, kde žiji a za svět a jeho směřování. Často slýchám lidi kolem sebe říkat, že cítí odpovědnost za životní prostředí a že jim záleží na planetě a přírodě, že přírodu milují.
To jsou velké pojmy a já sama je používám jen zřídka. Místo toho říkám, že mi záleží na místě, kde žiji: na mé ulici, na vchodu do mého domu, na naší synagoze, na komunitní budově. Uvědomuji si, že není v mých silách starat a strachovat se o o celou planetu - změna, která je v mých rukou je lokální a individuální.
Kabalisté, židovští mystici, kteří žili v Safedu na severu dnešního Izraele v 16. století si představovali boží působení ve světě jako strom. Velký strom života, který má kořeny nahoře v nebi a jeho koruna a větve sahají až na zem.
V jejich představách skrze tento strom proudí stálý zdroj požehnání, které pochází od Boha a neustále vyživuje náš svět tady dole. Jako poděkování a ocenění tohoto božského proudění zavedli safedští kabalisté oslavu svátku Tu bi-švat – Nového roku stromů, který slavíme právě dnes.
V Izraeli v tomto ročním období začínají kvést první stromy – mandloně – a tehdejší kabalisté, stejně jako každý člověk dnes, si všímali návratu jara a obnovy nekonečného přírodního cyklu. Věřili také v něco, co bychom mohli nazvat zrcadlením – vše, co se děje zde na tomto světě, má svůj odraz ve světě nahoře – ve struktuře stromu života. Zlé jednání tak podle jejich představ mohlo způsobit pokažení stromu a narušení proudu požehnání do našeho světa.
My dnes možná už nevěříme na to, že každý náš skutek má vliv na dění na nebesích. Jsme pragmatičtí individualisté a věříme v sílu vlastních činů. O to silnější je podle mě poselství svátku Tu bi-švat, který nás vyzývá k tomu, přehodnotit vlastní činy a jejich dosah. Jaký vliv má naše jednání na svět? A když ne na svět, který je opravdu velký, jaký dopad a vliv máme na naše bezprostřední okolí?
Naší milé rabínce držím palce v její misi.
יְבָרֶכְךָ֥ יְהוָ֖ה וְיִשְׁמְרֶֽךָ׃